Na základě kontrol dodržování léčebného režimu vydala v minulém roce všechna pracoviště České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) celkem 6 422 postihů za jeho porušení. Pracovníci správy sociálního zabezpečení provedli v roce 2005 celkem 252 339 kontrol. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji, dále v Praze a Olomouckém kraji.
Nejméně lidé porušovali léčebný režim v Praze
Pracovníci pražské správy zjistili porušování léčebného režimu u pouhého jednoho a půl procenta nemocných. Podobných výsledků dosáhli také v Pardubickém kraji a Jižních Čechách.
Ve Zlínském kraji bylo provedeno cca pět tisíc kontrol, v Libereckém přes sedm tisíc a přesto v obou krajích téměř pět procent práce neschopných občanů přišlo o nemocenské dávky. Smutný prim hraje Brno, kde pracovníci správy zjistili porušení léčebného režimu u 6,6 procent nemocných.
Lidé, kteří čerpají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu, například opatřit svůj byt zvonkem a jmenovkou. Kontrolu provádějí pověření pracovníci sociální správy pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Pověření pracovníci správy se prokazují oprávněním ke kontrole, nemocní jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti.
Kontroly jsou namátkové nebo po podání podnětu
Nemocní se kontrolují buď namátkou, nebo pokud ke kontrole dá podnět praktický lékař, úřad práce, či posudkový lékař ČSSZ. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nemoc pouze předstírá, bere nemocenské a přitom vykonává jinou činnost. Pokud občan nedodrží stanovený léčebný režim, může mu ČSSZ dočasně snížit nebo odebrat nemocenské. Nebo může, pokud z lékařského hlediska není důvod pro další trvání pracovní neschopnosti, tuto pracovní neschopnost ukončit.
Vloni trvala jedna průměrná pracovní neschopnost 33,62 dne a lidé prostonali celkem 107 095 134 dnů. Delší dobu byly nemocné ženy ve věku 50-59 let. Nejkratší dobu stonali lidé do 20 let. Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí.
Vliv na délku pracovních neschopností mají hlavně sociálně ekonomické faktory. Od 1. ledna 2006 se zvýšilo nemocenské, přesto za první tři kalendářní dny je v současné době maximum 148 Kč denně. Nemocný člověk, jehož hrubé příjmy jsou alespoň 22 205 Kč měsíčně získá maximálně 12 020 Kč nemocenského za prvních 30 kalendářních dnů nemoci. Při průměrné mzdě 18 421 Kč je to za maximálně 10 589 Kč za 30 dnů neschopnosti.
