Banky mění hodnocení klientů

Banky, leasingové i splátkové společnosti mění díky většímu využívání úvěrových registrů způsob hodnocení klientů. Jednodušší je přitom samotný proces poskytnutí úvěru. Na setkání s novináři o tom informoval Tomáš Denemark, regionální manažer společnosti Creditinfo, která poskytuje finanční a kreditní informace o firmách v ČR.

Zatímco dříve banky po klientech vyžadovaly především údaje o příjmu a majetku, nyní kladou větší důraz na platební morálku a celkovou stabilitu finanční situace, tedy stálost zaměstnání nebo pravidelný příjem.
V následujících letech podle Denemarka využívání registrů nadále poroste. Finanční instituce budou především využívat více registrů najednou. Nejvýznamnějšími jsou Bankovní a Nebankovní registr klientských informací a registr neplatičů Solus. Loni do těchto registrů finanční instituce provedly přes tři miliony dotazů.

Registr má informace o každém klientovi
Pravděpodobnost, že se instituce dozví něco o žadateli o půjčku, dosahuje nyní 65 procent. "To se považuje již za hranici, kdy je možné o každém klientovi vždy nalézt v registru nějakou informaci," uvedl Denemark.
Letos i v roce 2007 by měl počet dotazů do registrů růst podle Denemarka meziročně o 100 procent. "Důvodem je fakt, že hodnota informací v registru je pro finanční instituce vedle samotné žádosti o půjčku nejhodnotnější," vysvětlil. Navíc hodnotu databází by měl zvýšit i příchod nefinančních institucí. Například některé telekomunikační společnosti se již loni staly účastníky registru Solus. V poslední době uvažují o vstupu do registrů i energetické společnosti.

V současnosti využívá registry informací o klientech 35 společností a příští rok Denemark očekává vstup dalších až 13 subjektů. "Půjde především o leasingové a splátkové společnosti," uvedl.
Podle obchodního ředitele společnosti SinTe Zdeňka Honka loni finanční instituce vydaly za přístup do databází 100 milionů korun.
Denemark očekává, že vzroste i zájem veřejnosti o výpis z registrů. Zatím tomu podle něj brání především cena za dotaz, která se do tří největších databází pohybuje kolem 600 korun.

Podíl klasifikovaných úvěrů klesne
Naopak díky preventivní funkci registrů a dokonalejším metodám posuzování bonity by měl klesat počet ztrátových a pochybných úvěrů. Zatímco podle údajů České národní banky byl koncem roku 2002 podíl ohrožených úvěrů na celkových půjčkách 8,13 procenta, ke konci září 2005 to bylo 4,42 procenta.
V případě, že se do registru dostanou o klientovi nepravdivé informace, lze na základě výpisu z registru požádat o opravu. Během vyřizování žádosti je tato informace v registru blokována a neovlivňuje podle Denemarka klientovo hodnocení.

Nebankovní i Bankovní registr klientských informací sdílejí od počátku roku mezi sebou informace o klientech. Databáze obsahují nejen negativní, ale také pozitivní informace o platební morálce a bonitě klientů bank, stavebních spořitelen a leasingových či splátkových společností.
Registr sdružení Solus obsahuje pouze negativní informace o neplatičích. Členské společnosti registrů pokrývají přes 95 procent bankovního, přes 90 procent leasingového a odhadem 50 procent splátkového trhu.