Penzijní reforma nevyžaduje politický konsensus

Proč v České republice dosud neproběhla důchodová reforma? I na tuto otázku se snažili odpovědět ekonomové pozvaní na konferenci o penzijní reformě a jejím dopadu na kapitálový trh, kterou pořádala Burza cenných papírů Praha.
Jak uvedl prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok, problémem jsou krátkozrací a neodpovědní politici, jejichž horizont uvažování a konání nepřekračuje jedno volební období. Současný systém bude totiž ještě 10 až 15 let stabilní.

Politici nevěří soukromému sektoru
Česká levice nevěří kapitálovým trhům, řekl analytik PPF Pavel Kohout. Pravice zase v devadesátých letech udělala s kapitálovým trhem špatnou zkušenost.
Podle Ondřeje Schneidera z Institutu ekonomických studií FSV UK řada politiků nevěří soukromému sektoru. Z toho plyne jejich nevůle k provedení reformy. Čeští politici stále čekají na konsensus politických stran, ten ale podle Ondřeje Schneidera nikdy nenastane. Ta politická strana, která by souhlasila s návrhem důchodové reformy jiné strany, by se totiž mohla druhý den rozpustit, uvedl Schneider.
Názor potvrdil i autor penzijní reformy na Slovensku, bývalý ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR #197#udovít Kaník. Na Slovensku také před provedením reformy nepanovala shoda a k reformě došlo, řekl Kaník.

Hrozbou není kapitálový trh ale systém průběžného financování
Generální ředitel pražské burzy Petr Koblic zase odmítá obavy z kapitálového trhu i názory, že by fondový systém vedl ke ztrátě peněžních prostředků. "Přes 90 procent penzijních fondů působících ve středoevropském regionu má lepší rating, než je rating samotné České republiky," uvedl Koblic. Podle něj je v Česku vhodné prostředí pro provedení důchodové reformy.
"Dobrý penzijní systém se bez fungujícího a plnohodnotného kapitálového trhu neobejde," sdělil Jiří Rusnok. Dnes máme v ČR situaci, kdy kapitálový trh trpí jistou nezralostí, není však limitem penzijní reformy, dodal.

Hrozbou je naopak systém průběžného financování (tzv. PAYG - Pay as you go), který u nás v současnosti zcela dominuje. Podle Rusnoka z něj plyne přibližně 98 procent všech příjmů důchodců.
Jestliže totiž dnes přibližně dva ekonomicky aktivní lidé přispívají na starobní důchod jednoho penzisty, v roce 2050 bude na jednoho penzistu připadat pouze jeden pracující.
Ze zemí střední a východní Evropy nezavedly druhý povinný pilíř financování důchodů pouze Česká republika a Slovinsko. Paradoxně právě v těchto dvou zemích by podle demografických projekcí mělo zestárnout obyvatelstvo nejvíce. Potřeba provedení penzijní reformy je v nich proto nejvýraznější.
Česko nemá téměř žádné úspory na stáří. V penzijních fondech v ČR byly v roce 2004 uloženy prostředky pouze ve výši 3,8 procenta HDP. Průměr zemí OECD přitom překračuje 80 procent. Cílem penzijní reformy v ČR by tedy podle prezidenta penzijních fondů mělo být posílit spoření na stáří.

Reforma může posílit ekonomický růst
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že důchodová reforma dokázala zvýšit úspory obyvatelstva, zlepšit fungování trhu práce i kapitálového trhu. Odhadovaný celkový dopad penzijní reformy na ekonomický růst v Chile, kde provedli reformu jako první, je 0,21 až 0,74 procenta HDP ročně.
Tyto přínosy jsou však podle ekonomů vedlejším produktem reformy. "Není důležité, jakým procentem reforma přispěje k růstu HDP, to je vedlejší bonus. Hlavní je, že lidé budou mít dobře predikovatelnou výši důchodu," řekl Schneider.
Penzijní systém a jeho změny by však neměly ohrožovat či škodit ekonomickému růstu, míní Rusnok. Podle něj v ČR existuje důkaz, že systém financování důchodů škodit může; náš penzijní systém je drahý a přitom si na něj všichni stěžují: ti, co do něj přispívají, i ti, co z něj čerpají.