Daňová konkurence mezi evropskými zeměmi snížila na starém kontinentě firemní daně pod úroveň zbytku světa. Průměrná daň z firemních zisků byla loni v Evropské unii 25 procent ve srovnání s průměrnými 28 procenty u 30 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle britského listu Financial Times to vyplývá ze zprávy konzultační společnosti KPMG.


Za loňský rok průměrná daňová sazba v EU klesla o 0,28 procentního bodu na 25,04 procenta v důsledku snižování daní v šesti zemích unie v čele s Francií. Průměrná daň v oblasti Asie a Tichomoří zůstala na 30 procentech a v Latinské Americe byla 28 procent.


K poklesu přispěly i nové členské země EU
Intenzita daňové konkurence mezi zeměmi EU se zvýšila zejména díky vstupu desítky nových členských zemí v roce 2004. Působilo na to také další odstraňování bariér, stojících v cestě volnému pohybu kapitálu, uvedla KPMG.
V jiných částech světa taková konkurence nevládne, protože hranice nejsou jinde tak prostupné, uvedl šéf daňového odboru KPMG Loughlin Hickey. Globálním trendem však je i přesto mírný pokles sazeb, dodala firma.


Nejvyšší daně uvaluje Japonsko
KPMG zjistila nejvyšší sazbu daně z firemních příjmů u Japonska, kde to je 40,69 procenta. Následují USA se 40 procenty a Německo se 38,34 procenta. Na konci žebříčku jsou Kajmanské ostrovy s nulovou firemní daní. Česká republika od letošního roku snížila tuto daň ze 26 na 24 procent.
S výraznějším snižováním daní jsou již jednotlivé země opatrné, protože se bojí, že sousední země se zachovají podobně. Stále více se soutěží o investory tím, jak jsou daňové režimy "vstřícné k podnikání". Hodnotí se přitom, zda jsou tyto režimy jednoduché, stabilní, předvídatelné a jejich uplatňování není agresivní.


Nižší daně mají malé ekonomiky
Regionální průměry KPMG však neberou v úvahu velikosti ekonomik, to znamená, že v počítání průměru EU má stejnou váhu Německo s vysokou sazbou i mnohem menší Slovensko s nízkou sazbou. Firma zjistila, že menší země obvykle uplatňují nižší firemní daně, aby kompenzovaly menší velikosti svých trhů a další nevýhody.
Větší země jsou se snižováním daní s ohledem na dopady pro veřejné finance opatrnější. Dostávají se však pod tlak, protože místní firmy hrozí přesunováním produkce a investic jinam.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace