Na privatizaci ČEZ se politické strany neshodnou

Hlavní politické strany nejsou jednotné v názoru na privatizaci elektrárenské společnosti ČEZ. Zatímco ODS, Strana zelených a KDU-ČSL privatizaci polostátního podniku ČEZ podporují, tak ČSSD a KSČM jsou naopak pro zachování státního podílu v ČEZ.
Podle odborníků však není pádný důvod pro odkládání privatizace společnosti ČEZ, jejíž výnos by mohl být použit například na důchodovou reformu.

ČSSD zachování majoritního podílu státu v ČEZ zdůvodňuje snahou prosazovat prostřednictvím elektrárenské společnosti energetickou politiku vlády. Podobný pohled má na privatizaci ČEZ také KSČM. Naopak ODS, KDU-ČSL a Strana zelených chtějí ČEZ privatizovat. Například ODS navrhuje mnohamiliardový výnos z postupného prodeje státního podílu v ČEZ na burze použít na důchodovou reformu.

Argumenty levice neobstojí, ceny stejně porostou
Podle Petra Nováka ze společnosti Atlantik Finanční trhy argument ČSSD a KSČM o nutnosti zachovat státní podíl v ČEZ kvůli kontrole cen elektrické energie neobstojí, a proto není důvod privatizaci ČEZ zbytečně oddalovat. "Stát již nyní ceny elektrické energie navzdory majoritnímu podílu v ČEZ nekontroluje, protože trh je liberalizovaný. Kvůli poklesu energetických kapacit ceny elektrické energie porostou i v následujících letech bez ohledu na vliv státu, který je zanedbatelný," řekl Novák.

Zelení stavbu jaderných elektráren neohrozí
Hlavní politické strany kromě Strany zelených se naopak shodnou na případné výstavbě nových jaderných zdrojů. Státní energetická koncepce, kterou předloni schválila vláda, předpokládá výstavbu dvou 600megawattových bloků. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevylučuje i variantu dvou bloků s celkovým výkonem až 3000 megawattů.
Budování dalších jaderných zdrojů by podle Nováka neměl vážněji ohrozit ani případný volební úspěch Strany zelených, která ve svém volebním programu jako jediná z pětice hlavních politických stran stavbu nových jaderných elektráren jednoznačně odmítá. "Určitě by nějaké tlaky způsobila, ale asi by neměla sílu něco změnit, protože je to strategický zájem státu. V budoucnu si stát musí vybrat z uhlí nebo jádra, protože obnovitelné zdroje budou jen doplňkovým zdrojem energie," podotkl Novák.