Náklady na práci osamělého zaměstnance s příjmem na úrovni průměrné mzdy od roku 2000 v ČR vzrostly, uvedla OECD v publikaci, ve které vypočítává, jak velkou část nákladů práce (mzdy a pojistné placené zaměstnavatelem) vláda odebírá ve formě daní a pojistného. U osamělého zaměstnance s příjmem nižším než je průměrná mzda navíc v určitých případech může hrát roli i postupná reforma (zpřísnění) sociálních dávek. U rodin s dětmi se již v loňském roce projevil vliv opatření provedených u daně z příjmů a náklady na práci výrazně poklesly.
OECD každoročně zveřejňuje mezinárodní statistiku Zdanění mezd, ve které srovnává zdanění mezd a poskytování některých sociálních dávek pro zaměstnance. Dále jsou do výpočtu zahrnovány i údaje o obdržených sociálních peněžních dávkách, což umožňuje zjistit takzvanou čistou pozici domácností po zaplacení daní a obdržení peněžních dávek.
Mzdy zaměstnanců se posouvaly do vyšších pásem
Rychlý růst nominálních mezd působí v systému, kdy nejsou valorizována pásma progresivních osobních důchodových daní tak, že se příjmy poplatníků posouvají do vyšších daňových pásem a tím dochází samovolně k růstu jejich daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech valorizace pásem daně z příjmu fyzických osob v ČR neproběhla, došlo v letech 2000 až 2005 k mírnému nárůstu podílu daně z příjmů a pojistného na celkových mzdových nákladech na zaměstnance.
Toto je hlavní důvod růstu sazby uváděné ve zprávě OECD pro osamělého zaměstnance s příjmem ve výši průměrné mzdy.
V důsledku vládních opatření prováděných v posledních letech, která preferovala spíše rodiny s dětmi a nevalorizovala daňová pásma, se čistá pozice (tedy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky) osamělých zaměstnanců s průměrnou mzdou mírně zhoršila. V roce 2005 byla míra jeho zdanění po započtení obdržených sociálních dávek devátá nejvyšší v zemích OECD.
Po zohlednění daňových změn pro rok 2006 dojde k poklesu ukazatele o 1,6 procentního bodu. U osamělého zaměstnance s příjmem ve výši 67 procenta průměrné mzdy dojde ke zlepšení ukazatele dokonce o 2,6 procentního bodu. Na druhou stranu budou reformy dávkových systémů působit opačným směrem.
Rodiny s dětmi si polepšily
Naopak čistá pozice rodin s dětmi se v posledním roce výrazně zlepšila. U domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem s průměrným příjmem a dvěma dětmi činil pokles celkových nákladů zaměstnavatele 1,9 procenta. To je po Belgii, Novém Zélandu a Slovensku čtvrtý největší pokles v OECD. V roce 2006 dojde k dalšímu podstatnému snížení ukazatele o 3,3 procentní body v důsledku prováděných úprav DPFO. V roce 2005 byla ČR v tomto ukazateli na 13. místě v OECD a oproti roku 2004 si polepšila o 3 místa, kdy se posunula z 16 místa na 13.
Čistá pozice osamělého zaměstnance s příjmem na 100% průměrné mzdy jako % celkových nákladů zaměstnavatele
Čistá pozice domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem (100% průměrného příjmu) a dvěma dětmi jako % celkových nákladů zaměstnavatele
OECD každoročně zveřejňuje mezinárodní statistiku Zdanění mezd, ve které srovnává zdanění mezd a poskytování některých sociálních dávek pro zaměstnance. Dále jsou do výpočtu zahrnovány i údaje o obdržených sociálních peněžních dávkách, což umožňuje zjistit takzvanou čistou pozici domácností po zaplacení daní a obdržení peněžních dávek.
Mzdy zaměstnanců se posouvaly do vyšších pásem
Rychlý růst nominálních mezd působí v systému, kdy nejsou valorizována pásma progresivních osobních důchodových daní tak, že se příjmy poplatníků posouvají do vyšších daňových pásem a tím dochází samovolně k růstu jejich daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech valorizace pásem daně z příjmu fyzických osob v ČR neproběhla, došlo v letech 2000 až 2005 k mírnému nárůstu podílu daně z příjmů a pojistného na celkových mzdových nákladech na zaměstnance.
Toto je hlavní důvod růstu sazby uváděné ve zprávě OECD pro osamělého zaměstnance s příjmem ve výši průměrné mzdy.
V důsledku vládních opatření prováděných v posledních letech, která preferovala spíše rodiny s dětmi a nevalorizovala daňová pásma, se čistá pozice (tedy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky) osamělých zaměstnanců s průměrnou mzdou mírně zhoršila. V roce 2005 byla míra jeho zdanění po započtení obdržených sociálních dávek devátá nejvyšší v zemích OECD.
Po zohlednění daňových změn pro rok 2006 dojde k poklesu ukazatele o 1,6 procentního bodu. U osamělého zaměstnance s příjmem ve výši 67 procenta průměrné mzdy dojde ke zlepšení ukazatele dokonce o 2,6 procentního bodu. Na druhou stranu budou reformy dávkových systémů působit opačným směrem.
Rodiny s dětmi si polepšily
Naopak čistá pozice rodin s dětmi se v posledním roce výrazně zlepšila. U domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem s průměrným příjmem a dvěma dětmi činil pokles celkových nákladů zaměstnavatele 1,9 procenta. To je po Belgii, Novém Zélandu a Slovensku čtvrtý největší pokles v OECD. V roce 2006 dojde k dalšímu podstatnému snížení ukazatele o 3,3 procentní body v důsledku prováděných úprav DPFO. V roce 2005 byla ČR v tomto ukazateli na 13. místě v OECD a oproti roku 2004 si polepšila o 3 místa, kdy se posunula z 16 místa na 13.
Čistá pozice osamělého zaměstnance s příjmem na 100% průměrné mzdy jako % celkových nákladů zaměstnavatele
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
| ČR | 42,7 | 42,6 | 42,9 | 43,2 | 43,5 | 43,8 |
| OECD | 37,9 | 37,5 | 37,5 | 37,2 | 37,4 | 37,3 |
| EU-15 | 43,7 | 43,1 | 42,7 | 42,5 | 42,8 | 42,5 |
Čistá pozice domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem (100% průměrného příjmu) a dvěma dětmi jako % celkových nákladů zaměstnavatele
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
| ČR | 22,7 | 24,5 | 24,5 | 27,1 | 29 | 27,1 |
| OECD | 28,4 | 28 | 28,2 | 27,9 | 28,1 | 27,7 |
| EU-15 | 33,2 | 32,5 | 32,4 | 32 | 32,5 | 31,9 |
