Zdanění rodin kleslo, jednotlivci odvádí státu více

Náklady na práci osamělého zaměstnance s příjmem na úrovni průměrné mzdy od roku 2000 v ČR vzrostly, uvedla OECD v publikaci, ve které vypočítává, jak velkou část nákladů práce (mzdy a pojistné placené zaměstnavatelem) vláda odebírá ve formě daní a pojistného. U osamělého zaměstnance s příjmem nižším než je průměrná mzda navíc v určitých případech může hrát roli i postupná reforma (zpřísnění) sociálních dávek. U rodin s dětmi se již v loňském roce projevil vliv opatření provedených u daně z příjmů a náklady na práci výrazně poklesly.
OECD každoročně zveřejňuje mezinárodní statistiku Zdanění mezd, ve které srovnává zdanění mezd a poskytování některých sociálních dávek pro zaměstnance. Dále jsou do výpočtu zahrnovány i údaje o obdržených sociálních peněžních dávkách, což umožňuje zjistit takzvanou čistou pozici domácností po zaplacení daní a obdržení peněžních dávek.


Mzdy zaměstnanců se posouvaly do vyšších pásem
Rychlý růst nominálních mezd působí v systému, kdy nejsou valorizována pásma progresivních osobních důchodových daní tak, že se příjmy poplatníků posouvají do vyšších daňových pásem a tím dochází samovolně k růstu jejich daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech valorizace pásem daně z příjmu fyzických osob v ČR neproběhla, došlo v letech 2000 až 2005 k mírnému nárůstu podílu daně z příjmů a pojistného na celkových mzdových nákladech na zaměstnance.
Toto je hlavní důvod růstu sazby uváděné ve zprávě OECD pro osamělého zaměstnance s příjmem ve výši průměrné mzdy.


V důsledku vládních opatření prováděných v posledních letech, která preferovala spíše rodiny s dětmi a nevalorizovala daňová pásma, se čistá pozice (tedy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky) osamělých zaměstnanců s průměrnou mzdou mírně zhoršila. V roce 2005 byla míra jeho zdanění po započtení obdržených sociálních dávek devátá nejvyšší v zemích OECD.
Po zohlednění daňových změn pro rok 2006 dojde k poklesu ukazatele o 1,6 procentního bodu. U osamělého zaměstnance s příjmem ve výši 67 procenta průměrné mzdy dojde ke zlepšení ukazatele dokonce o 2,6 procentního bodu. Na druhou stranu budou reformy dávkových systémů působit opačným směrem.


Rodiny s dětmi si polepšily
Naopak čistá pozice rodin s dětmi se v posledním roce výrazně zlepšila. U domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem s průměrným příjmem a dvěma dětmi činil pokles celkových nákladů zaměstnavatele 1,9 procenta. To je po Belgii, Novém Zélandu a Slovensku čtvrtý největší pokles v OECD. V roce 2006 dojde k dalšímu podstatnému snížení ukazatele o 3,3 procentní body v důsledku prováděných úprav DPFO. V roce 2005 byla ČR v tomto ukazateli na 13. místě v OECD a oproti roku 2004 si polepšila o 3 místa, kdy se posunula z 16 místa na 13.


Čistá pozice osamělého zaměstnance s příjmem na 100% průměrné mzdy jako % celkových nákladů zaměstnavatele

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	42,7	42,6	42,9	43,2	43,5	43,8
OECD	37,9	37,5	37,5	37,2	37,4	37,3
EU-15	43,7	43,1	42,7	42,5	42,8	42,5

    
 
Čistá pozice domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem (100% průměrného příjmu) a dvěma dětmi jako % celkových nákladů zaměstnavatele

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	22,7	24,5	24,5	27,1	29	27,1
OECD	28,4	28	28,2	27,9	28,1	27,7
EU-15	33,2	32,5	32,4	32	32,5	31,9