Česko podmínky pro euro plní. Zatím

Dva roky po vstupu do Evropské unie Česká republika plní všechna kritéria pro přijetí eura. Většinu podmínek by země měla splňovat i v následujících letech. Obavy ovšem panují z plnění výše deficitu veřejných financí, shodují se ekonomové. K jednotné evropské měně chce Česko přistoupit v roce 2010, odborníci o termínu pochybují.

ČR ve střední Evropě plní jako jediná
Mezi maastrichtská kritéria pro přijetí eura patří deficit veřejných rozpočtů, státní dluh, inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Kurzové hledisko zatím ČR neplní, protože nevstoupila do mechanismu ERM II, který umožňuje pohyb koruny ve stanoveném pásmu. Mělo by se tak stát v polovině roku 2007.
"Česká republika by loni bez problémů splňovala všechna kritéria pro přijetí eura," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka minulý týden. Podle něj tak v případě ČR jde o jedinou zemi ve střední Evropě, která loni z nových členů EU kritéria splňovala.

Deficit veřejných financí nám dá zabrat
Letos by ČR ovšem neměla splňovat již požadavky na deficit veřejných rozpočtů. V roce 2005 činil 2,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos ministerstvo financí počítá s 3,6 procenta, zatímco kritérium stanovuje tři procenta HDP. "Splnění tohoto ukazatele bude pro ČR nejnáročnější," uvedl Jan Jedlička z České spořitelny. Hlavní rizika vidí stejně jako ostatní odborníci ve finančně náročných předvolebních slibech a jejich plnění.

Naopak problém by neměla mít ČR s inflací, se státním dluhem ani s úrokovými sazbami. Česko nepatří podle Jedličky mezi inflační ekonomiky, z čehož vyplývají i nízké úrokové sazby. Průměrná inflace loni v ČR činila 1,9 procenta a dlouhodobé úrokové sazby byly 3,3 procenta.
Veřejný dluh loni představoval 30,5 procenta HDP a podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP. Pro letošní rok MF odhaduje jeho výši na 30,1 procenta HDP.

Na vstupu do Evropské unie vydělávají Češi i bez placení eurem. Koruna totiž neustále zvyšuje svoji hodnotu. Češi si tak za ni mohou koupit v zahraničí více zboží. "To se odráží i v růstu parity kupní síly a posilujícím devizovém kurzu," uvedl Jedlička.
Odborníci spíše odhadují vstup ČR do eurozóny na roky 2012 až 2013. I když podle nich by mělo přijetí eura být ekonomickým rozhodnutím, uznávají, že to bude spíše rozhodnutí politické. "Proto se domnívám, že i budoucí vláda se bude držet již oznámeného předběžného scénáře a eurem začneme platit od roku 2010," uvedl Jedlička.

Slovensko asi předběhne Česko, Maďarsko i Polsko
Slovensko během dvou let od vstupu do Evropské unie pokročilo v přípravě na zavedení eura. Současná vláda navrhla převzít společnou evropskou měnu od roku 2009. Země podle centrální banky (NBS) splní všechna maastrichtská kriteria pro zavedení jednotné evropské měny v roce 2007. Slovensko by tak mohlo přijmout euro dříve, než sousední státy visegrádské čtyřky. Ekonomové soudí, že jedním z nejtěžších cílů bude splnění inflačního kritéria.

Slovensko loni poprvé snížilo deficit veřejných financí pod úroveň tří procent hrubého domácího produktu, což je jedna z podmínek pro zavedení eura. Veřejný schodek bez započítání nákladů na penzijní reformu dosáhl 2,95 procenta HDP.
Termín zavedení eura v roce 2009 chce dodržet i nejsilnější opoziční strana Smer-sociální demokracie, která před červnovými parlamentními volbami se značným náskokem vede žebříček popularity politických stran. To by znamenalo, že Slovensko vstoupí do eurozóny dříve než Česko, Polsko a Maďarsko.
Slovensko podle NBS plní kritérium veřejného dluhu, který v závěru loňského roku dosáhl 35,2 procenta HDP proti hraniční hodnotě 60 procent HDP. Nemá ani problém s dodržením podmínky, aby dlouhodobé úrokové sazby nebyly o více než dva procentní body vyšší, než je průměr ve třech zemích s nejnižší inflací. Od loňského listopadu je země zapojená do režimu ERM-2, kde musí setrvat alespoň dva roky před přechodem na euro.
Centrální banka předpokládá, že v příštím roce Slovensko splní i inflační kritérium eurozóny.