Představitelé významných politických stran nejsou spokojeni s výší poplatků, které účtují klientům tuzemské banky. Zároveň si myslí, že si k nim v Česku dovolí více než v zemích mateřských společností. Vyplývá to z ankety, kterou zveřejnil server Bankovnipoplatky.com.


Mateřské banky se doma chovají jinak
"Bankovní poplatky jsou v ČR vysoké - za vedení účtu, za položky, za výběry atd. Je však velmi zajímavé, že zahraniční vlastníci českých bank ve svých mateřských zemích účtují mnohonásobně menší poplatky než klientům v ČR," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.


Zahraniční mateřské firmy českých bank se doma chovají jinak, než si dovolují zde, doplnil místopředseda SNK - Evropští demokraté Jan Kasl. "Erste Bank by si v Rakousku nedovolila ty nehoráznosti co si dovoluje v Česku Česká spořitelna, podobně například Société Générale a Komerční banka," podotkl.
Zahraniční vlastníci domácích bank využívají podle místopředsedy Nezávislých demokratů Václava Musílka slabé konkurence k tomu, aby maximalizovali své zisky všemi možnými prostředky, především pak vysokými bankovními poplatky, které by v jejich mateřských zemích neměly naději na úspěch.


Pokud existuje pocit, že zahraniční vlastníci bank se chovají jinak ke klientům v ČR a u nich, pak je to dáno tím, že čeští spotřebitelé byli v nedávné minulosti méně aktivní a informovaní, upozornil předseda ODS Mirek Topolánek. Neoddiskutovatelné je, že zahraniční vlastníci bank realizovali v Česku ohromné zisky, a to právě na těch nejmenších klientech.


Předseda US-DEU Pavel Němec míní, že takovéto chování bankám umožňují klienti svým jednáním. "Dokud nebudeme lépe využívat konkurenci a budeme konzervativně stále u stejné banky i přesto, že každý rok zvyšuje poplatky, tak se situace jen tak nezmění," poznamenal.


Problém není nutné řešit legislativně
Politické strany nechtějí situaci měnit prostřednictvím nové legislativy. "V dané době necítím potřebu svazovat bankovnictví v této oblasti nějakou novou regulací. Je otázka, zda Úřad pro hospodářskou soutěž působil v minulosti v této specifické oblasti správně a dostatečně odborně, ale to je věc, která se řeší," řekl lídr ČSSD Jiří Paroubek.


Zásadně měnit legislativu není nutné ani podle Topolánka. "Postačí, když kontrolní a regulační orgány budou dobře dělat svou práci, stejně jako je nutné, aby i samotní klienti bank neustále vyhledávali pro ně nejvýhodnější banku či bankovní služby," konstatoval předseda ODS.


Němec doufá, že situace dopadne podobně jako u mobilních operátorů. "Na počátku jsme si také všichni stěžovali na drahé přístroje a platby. Nyní se jednotliví operátoři předhánějí v nabídkách. Až přijmeme euro, bankám vzroste konkurence," odhadl.


Generální ředitel Erste Bank Andreas Treichl nedávno řekl, že bankovní poplatky v Česku začnou v nejbližší době díky bankovní konkurenci klesat a spolu s tím se sníží i úrokové marže.


Chování bank se začíná měnit
Portál Bankovnipoplatky.com připravil nedávno soutěž o Nejabsurdnější bankovní poplatek, kterou vyhrál poplatek za příchozí platby, či za vklad na účet. Poplatková politika českých bank se po kritice médií a tlaku ze strany ministerstva financí na změny v bankovním sektoru pozvolna mění. Ze sazebníku většiny bankovních domů již vymizel zřejmě nejkritizovanější poplatek za zrušení účtu a banky dále své ceníky služeb a poplatků zjednodušují.


Na poplatky si lidé stěžují ministerstvu
Téměř polovina z pěti desítek podnětů, které obdrželo od občanů ministerstvo financí na speciální e-mailové adrese spotrebitele@mfcr.cz, směřovala k poplatkům účtovaných klientům finančními institucemi. Tyto podněty se z 95 procent týkaly bank a stavebních spořitelen, informoval náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
"V případě bank se 86 procent podání týkalo výše poplatků, velmi často za přeshraniční platby. Řada stěžovatelů také zmiňovala dlouhé lhůty pro zúčtování transakcí," uvedl Prouza. Nespokojenost s účtovanými poplatky podle něj dominovala také u stížností na stavební spořitelny. Nejčastěji šlo o růst ročního poplatku za vedení smlouvy nebo poplatek spojený se změnou cílové částky.


Druhá polovina došlých e-mailů zahrnovala rozmanitější skupinu připomínek od kritiky znění a celkové nepřehlednosti všeobecných obchodních podmínek, neprůhlednosti nákladových položek, komplikovanosti výpočtu a skladby ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN) u spotřebitelských úvěrů až po zavádějící propagaci podmínek získání některých produktů na finančním trhu.
Vedle poplatků často zaznívala také kritika všeobecných obchodních podmínek finančních institucí.
"Zřízení e-mailové schránky se nám osvědčilo, proto možnost zasílat reakce občanů prodlužujeme," podotkl náměstek.