Prouza: EU by měla znovu zvážit maastrichtská kritéria

Kontroverzní rozhodnutí Evropské unie upřít Litvě příští rok přijetí eura ukazuje, že Evropa se musí znovu zamyslet nad tím, jak jsou definována a interpretována pravidla pro vstup do měnové unie. Agentuře Reuters to na výročním zasedá Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) řekl náměstek českého ministra financí Tomáš Prouza.

Evropská komise a Evropská centrální banka minulý týden povolily přijmout euro příští rok jen Slovinsku a Litvu odmítly, protože podle nich nesplnila kritérium inflace. Přitom Litva překročila pohyblivé a podle řady ekonomů sporné kritérium nejvyšší možné inflace jen o 0,07 procentního bodu.
"Toto rozhodnutí vyvolává hodně otázek o rozdílném pohledu na staré a nové státy EU. Vzniká pocit, že s novými členskými státy se nezachází rovnoprávně," řekl Prouza. "Případ Litvy ukázal, že je zde skutečně problém, že o způsobu interpretace kritérií by se měla vést debata a že bychom to měli řešit," dodal náměstek, který na ministerstvu řídí vyjednávání s EU.

Eurozóna se nechce rychle rozšiřovat
O tématech dalšího rozšiřování eurozóny by podle Prouzy mělo jednat jedno z příštích zasedání ministrů financí EU. "Je snadné srovnat si, jak se zacházelo se zeměmi jako Itálie a jak se zacházelo s Litvou, u níž překročení inflace o 0,1 bodu jistě nepředstavovalo pro cenovou stabilitu eura žádnou hrozbu," řekl.

Litva poukazovala na to, že inflační kritérium je v základě chybné, protože je odvozeno od průměru tří zemí s nejnižší inflací v celé EU a nikoli v eurozóně. O nevstoupení Litvy tak rozhodly abnormálně nízká inflace v Polsku a Švédsku, které v měnové unii nejsou a kde inflace nemá s eurem nic společného. Evropská komise však trvala na tom, že se musí přesně držet psaných pravidel Maastrichtské smlouvy z roku 1992.

Ekonomové a političtí analytici říkají, že rozhodnutí EU ukázalo nedostatek chuti k dalšímu rozšiřování eurozóny. Poukazují na to, že když se měnová unie zakládala, tak nijak nevadilo, že sedm zemí včetně Itálie nebo Německa neplnilo kritérium veřejného dluhu a Itálie s Finskem ani nebyly povinné dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM. U Řecka se později ukázalo, že falšovalo národní účty a vůbec nesplnilo klíčové kritérium rozpočtového deficitu.
Pobaltské země dlouhodobě rostou nejrychlejším tempem v EU a pohodlně plní kritéria deficitu, dluhu a měnové stability. Kvůli vysokému růstu se jim však nedaří dostatečně snížit inflaci a Estonsko s Lotyšskem již termíny přijetí eura odložily.

Česká republika stanovila pro přijetí eura termín roku 2010, o schopnosti splnit tento cíl se však kvůli deficitu veřejných financí pochybuje. Prouza řekl, že ať v nadcházejících volbách zvítězí kdokoli, měl by rychle termín pro euro buď potvrdit, nebo dát jasně najevo, že bude odložen.