Do středy pracují lidé pro stát

Celkem 164 dní, do 14. června 2006, budou Češi pracovat takzvaně "na stát". Podle výpočtů Centra pro studium ekonomické svobody Liberálního institutu (LI), vychází letošní Den daňové svobody na stejné datum jako loni.


Co je Den daňové svobody?
Od tohoto dne lidé již nemusí vydělávat na běžné výdaje veřejných rozpočtů (tedy státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, výdajů transformačních institucí a dalších), které budou v důsledku zaplaceny z jejich daní. Zbývajících 201 dní budou občané vydělávat již jen pro svoji vlastní potřebu.
Podle ekonomů jsou daně v ČR příliš vysoké, komplikují život lidem i podnikatelům a přispívají k vysoké nezaměstnanosti.

Vývoj Dne daňové svobody v ČR Rok Den daňové svobody Počet dní práce na stát 2000  6. červen 157 2001  7. červen 158 2002  11. červen 161 2003  12. červen 162 2004  15. červen 165 2005  14. červen  164 2006  14. červen 164 Poznámka: roky 2000 a 2004 byly přestupné Pramen: Liberální institut

V ČR byl Den daňové svobody poprvé určen v roce 2000 Liberálním institutem. Od té doby se posunul o osm dní směrem ke konci roku. Znamená to, že nyní o hospodaření s financemi občanů rozhodují politici a úředníci ve větší míře než před šesti lety.


Institut při výpočtu data vychází z publikovaných údajů o schváleném státním rozpočtu ČR na příslušné období. Samotný den je pak poměrem mezi sumou daňových odvodů (přímé i nepřímé daně, sociální a zdravotní pojištění) a počtem dní v roce.


Existují různé metody výpočtu
Společnost Patria Finance stanovila letošní daňovou svobodu až na 4. červenec (loni to byl po zpřesnění 5. červenec). Její analytici při výpočtu dne vycházejí z národních účtů, nikoli z daňové statistiky ministerstva financí. "Naše metodika vychází z techniky, kterou používá k podobným výpočtům americká Tax Foundation a je mnohem složitější než pouhé vydělení výdajů HDP," tvrdí analytik David Marek.


Jak si ČR stojí ve srovnání se světem?
Vzhledem k rozdílnosti metodik používaných jednotlivými zeměmi a rozdílným typům jejich daní, slouží k vzájemnému srovnání data OECD. Podle nich by Češi měli letos na pokrytí státních výdajů pracovat 158 dní (pod průměrem EU - 173 dní). Kratší dobu budou pracovat Irové, Američané či Španělé, ale také například Slováci a Poláci. Než ulehčí své peněžence, na to si naopak ještě několik týdnů počkají lidé v Maďarsku, Dánsku či Švédsku (209 dní).