Měl jsem příležitost prezentovat skupině manažerů lidských zdrojů významných firem střední a východní Evropy téma projektování rozvoje organizací. Jde o nástroj, jehož použití je vhodné, když je třeba zvýšit produktivitu či nastartovat management změn. Byla to pro mne příležitost na chvíli zastavit a zamyslet se.
Když hodnotím jeho použitelnost, napadá mě několik věcí, které lze pozorovat. Měly by přimět každého manažera zamyslet se nad způsobem, kterým jeho firma utrácí čas a peníze. Důsledky takového zamyšlení ho totiž mohou přivést ke změně podstaty jeho práce.
Projektování organizací slouží jako nástroj prevence i jako nástroj řešení problémů, které znemožňují lidem dělat svou práci dobře. Zabývá se všemi „lidskými“ procesy. Obsahuje analýzu pracovní pozice, pracovních postupů, organizačních struktur, systémů komunikace atd. Je to velmi vhodný nástroj k použití, jestliže před firmou stojí potřeba velkých změn, např. vstup na nový trh, akvizice, automatizace nebo propouštění.
Často se volá po nových způsobech myšlení. Podniky trápí, jak zvládnout současně požadavky náročných trhů, týmovou práci, konkurenceschopnost a nové technologie. Ve skutečnosti se řešení za poslední desetiletí příliš nezměnila. Mezi poslední patří certifikace a standardizace, programy jako ISO a TQM. Přestože tyto programy pomohly zvýšit kvalitu i týmovou práci, nepodařilo se jim odstranit základní nesoulad.
Jaké nové poznatky vedou manažery předních firem k tomu, že tak často naléhají na nový způsob myšlení? Co je na něm tak užitečného? Okamžitá odpověď může být, že jsme se naučili chápat organizace mechanicky, jako systémy. Celý základ teorie organizace je (a všichni profesionálové v oblasti lidských zdrojů jsou tomu tak učeni) teorie systémů. Chybujeme, bavíme-li se v souvislosti s novým myšlením o termínech jako znalostní ekonomika či učící se organizace. Tyto termíny jsou totiž již odpovědí organizací na HR strategie – zvítězit nad konkurencí v měnícím se prostředí.
Jiný teoretický základ tvrdí, že společnost musíme vnímat jako organickou. Dynamika organizace není samostatně se řídící mechanismus využívající interní i externí formy zpětné vazby, ale rovnováha kritických ukazatelů konkurenceschopnosti. Rozklad každého ukazatele přispívá k rozvoji organizace. Ta nikdy není v jednom bodě dvakrát. Být na vrcholu dynamické rovnováhy není opakovaný cyklus ale pohyb po spirále. Pokud se vaší organizaci nedaří lépe, daří se jí hůře.
Dopad tohoto jiného výkladu nového způsobu myšlení mění priority. Znamená, že dokonalá organizace neexistuje. Jakákoli struktura je dočasná. Takže, netesejte organizační schémata do kamene. Naopak, měňte pracovní toky a odpovědnosti často. Rozvíjejte svoji firmu, neustále.
Zadruhé, klíč k úspěchu leží ve schopnosti předpokládat nejkritičtější body budoucnosti a připravit se na ně. To je polovina práce. Druhá, stejně důležitá: po dosažení onoho kritického bodu správně interpretovat výsledek a jeho další dopady. To je nejtěžší, zahrnuje to v sobě mnoho aspektů od přesunu výroby přes restrukturalizaci po povzbuzení demotivovaných zaměstnanců v časech nečinnosti.
Pracovní post v lidských zdrojích může být jednoduše vyjádřen takto: osoba, která je zodpovědná za připravenost organizace. Máte zaměstnance schopné přijmout nové výzvy? To může být nový trh, nový klient nebo nový výrobní proces. Připravenost, vnímaná v tomto kontextu, mění způsoby měření efektivnosti, tedy úspěchu. Zároveň propojuje důležité se skutečným. Místo ignorování „lidských procesů“ (protože si myslíte, že jsou dané) jste nuceni čelit faktu, že jsou neustále měněny a stále budou. Připravte se na zítřek!
Mari Novak a Steven Kelly, KNO Česko
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



