ČNB: Česko vysoký růst HDP dlouho neudrží

V nejbližší době budou inflační impulzy vycházet zejména z oblasti regulovaných cen. Za poslední rok inflace v ČR zrychlila mnohem více než v řadě rozvíjejících se ekonomik, či eurozóně nebo USA. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB z 29. června, který banka zveřejnila na svých internetových stránkách.

Bankovní rada projednávala červnovou situační zprávu vyhodnocující nově dostupné informace a rizika ve vztahu k dubnové makroekonomické prognóze. Spotřebitelské ceny dosáhly v květnu vyššího meziročního růstu (3,1 procenta), než předpokládala dubnová prognóza (2,9 procenta). Odchylka byla způsobena zejména rychlejším vývojem regulovaných cen a vyššími cenami pohonných hmot reagujícími na vývoj světových cen ropy. Zrychlení růstu cen průmyslových výrobců odráží především vyšší ceny energetických zdrojů. Ceny zemědělských výrobců v květnu odpovídaly prognóze.

Úrokové sazby porostou
Členové bankovní rady vnímali rizika dubnové prognózy převážně jako vyrovnaná a relativně nízká. Zazněly také názory, že rizika jsou vychýlena proinflačním směrem. Shoda panovala na tom, že v souladu s dubnovou prognózou a stávajícím očekáváním finančních trhů roste pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude směrem nahoru.

Inflace mírně roste i nejvýznamnějších ekonomikách a postupně dochází ke zvyšování úrokových sazeb. Tomuto trendu se zřejmě dříve či později nevyhne ani česká ekonomika.
Prohloubení záporného úrokového diferenciálu může ovlivnit vývoj kurzu koruny. V posledních týdnech došlo však ke korekci jeho meziročního posilování.

Bankovní rada se shodla, že v nejbližší době budou inflační impulsy vycházet zejména z oblasti regulovaných cen. V inflaci se také jednorázově projeví zvýšení cen pekárenských výrobků.
Z domácích faktorů může budoucí inflaci ovlivnit oživení soukromé spotřeby v kombinaci s vyšším než predikovaným růstem mezd. Převládal však názor, že rizika poptávkové inflace zatím nejsou patrná. Vyšší mzdová dynamika je kompenzována rostoucí produktivitou práce. Rizika jsou omezena i proto, že spotřeba domácností roste stále výrazně pomaleji než celkový HDP. Projevům inflačních tlaků v situaci silného ekonomického růstu brání souběžně akcelerující potenciální produkt, tažený pozitivními efekty přílivu přímých zahraničních investic.

Za poslední rok inflace v ČR zrychlila mnohem více než v řadě rozvíjejících se ekonomik či eurozóně nebo USA.
Bankéři se obávají, že inflace převyšující 3 procenta může ovlivnit inflační očekávání. Argumentem proti bylo, že při tvorbě inflačních očekávání tržní subjekty jistě zohlední efekt jednorázových opatření a vliv regulovaných cen.

Růst české ekonomiky zřejmě dlouho nevydrží
Vysoký růst HDP v prvním čtvrtletí byl v souladu s očekáváním. Určité odchylky od prognózy nastaly ve struktuře ekonomického růstu - spotřeba domácností rostla poněkud rychleji, naopak vládní spotřeba vykázala zápornou dynamiku oproti očekávání. Fixní investice odpovídaly prognóze, naopak vývoj čistých exportů zaostal za předpoklady.
Dostupné údaje z trhu práce potvrzují příznivý ekonomický vývoj. Míra nezaměstnanosti v květnu byla proti prognóze o 0,2 procentního bodu nižší. Průměrná nominální mzda rostla v prvním čtvrtletí zhruba o 1 procentního bodu rychleji, než očekávala prognóza.

Bankovní rada diskutovala také o perspektivách ekonomického růstu v ČR. Podle většiny členů není pravděpodobné, že si Česko udrží stávající vysokou dynamiku v delším období. Rizikem by mohlo být zhoršení vývoje čistých exportů nebo vysoká míra zdanění či regulace ekonomiky a její nedostatečná flexibilita. K udržení vyššího tempa růstu může naopak přispět ekonomické oživení v eurozóně. Rada také zdůraznila, že budoucí růst české ekonomiky závisí na nastartování nezbytných reforem.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně za účasti všech členů rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace beze změny na úrovni dvou procent. Úrokové sazby měnila ČNB naposledy v říjnu minulého roku.