ECB zvedla základní úrok na tři procenta

Evropská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 základních bodů na tři procenta. Analytici teď čekají, zda prezident ECB Jean-Claude Trichet v komentáři tohoto kroku nastíní další vývoj.

Banka začala měnovou politiku zpřísňovat loni v prosinci, kdy byl základní úrok na dvou procentech. Tehdejší zvýšení o čtvrt bodu bylo první po pěti letech a banka od té doby základní úrok na žádné schůzce nezvýšila více než o 25 základních bodů. Dnešní zvýšení je v souladu s odhady většiny analytiků.

"Evropská centrální banka přitvrzením své politiky reaguje na skutečnost, že inflace v eurozóně se pohybuje nad jejím cílem, a že v eurozóně výrazně rychle roste měnová zásoba a objem úvěrů, což jsou spolu s růstem cen energií významná proinflační rizika," uvedl Radomír Jáč ze PPF. Podle něj příští zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu na úroveň 3,25 procenta přijde na říjnovém zasedání ECB. Nevylučuje i další prosincové zvýšení sazeb na 3,50 procenta.

Pohyb úroků ECB je podle Jáče i důležitým faktorem pro kroky České národní banky. Předpokládaný růst úroků ECB tak podle něj povede ČNB k alespoň jednomu dalšímu zvýšení úroků na 2,50 procenta na říjnovém zasedání bankovní rady. "Naplní-li se očekávání, že ECB letos zvýší své úroky na 3,50 procenta, tak by ČNB mohla zvýšit své úroky také na prosincovém zasedání na úroveň 2,75 procenta, aby předešla možnému oslabování české koruny a s ním spjatému riziku výraznějšího nárůstu inflace v české ekonomice," dodal.

Základní úrok ovlivňuje výši nákladů v celé ekonomice, takže náklady na úvěry jsou nyní v eurozóně nejvyšší za tři a půl roku. Centrální banka před rozhodnutím o změně sazeb posuzuje více faktorů, jedním z nejdůležitějších je ale míra inflace. Ta se drží vysoko nad dvěma procenty, což je pro banku strop tolerance.

Míra inflace se v posledních třech měsících drží kolem 2,5 procenta a většina firem ve zpracovatelském sektoru i ve službách vyšší náklady předává dál na spotřebitele. K růstu cenové hladiny přispívá i drahá ropa, na kterou působí hlavně geopolitické faktory. V poslední době to je hlavně konflikt mezi Izraelem a Libanonem.

Analytici chtějí nyní vědět, zda Trichet nastíní další zpřísňování měnové politiky. Pokud ano, mohla by se základní sazba do konce roku vyšplhat na 3,5 procenta. I to by však bylo výrazně pod základní sazbou ve Spojených státech, které ji mají na 5,25 procenta a vyloučeno není ani další zvýšení. V ČR je základní úrok na 2,25 procenta.

Sazby zvýšila nečekaně i Británie

Britská centrální banka dnes nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Důvodem je silný hospodářský růst a potřeba držet pod kontrolou inflaci.

Většina ekonomů předpokládala, že měnový výbor banky ponechá základní úrok na 4,5 procenta, a to 12. měsíc za sebou. Zvýšení sazeb očekávalo jen sedm ze 46 ekonomů, na něž se minulý týden obrátila agentura Reuters. Předcházela tomu přitom řada zpráv o silné kondici ekonomiky.

Lidé z měnového výboru nenaznačovali, že se ke zvýšení sazby chystají, přestože inflace vyskočila o polovinu procentního bodu nad cíl dvou procent. Rostoucí výdaje domácností navíc naznačují, že inflace nadále poroste. Novou čtvrtletní předpověď hospodářského růstu a inflace banka zveřejní příští středu, připomněla agentura Reuters.

Měnový výbor v tiskové zprávě ke zvýšení sazeb uvedl, že se růst ekonomické aktivity v posledních měsících zrychlil a výdaje domácností jeví známky oživení po povánočním poklesu. Růst podnikových investic také zesílil a hlavní exportní trhy Británie také pokračují ve výrazném růstu.