Petr Koblic: Jakákoli privatizace státního podílu by měla jít přes kapitálový trh

Nedostatek obchodovaných společností patří mezi největší bolesti pražské burzy. Petr Koblic, šéf pražské burzy cenných papírů, vrcholné instituce na tuzemském kapitálovém trhu, nejen o tom hovořil v rozhovoru pro iHNed.cz.

Poslední dobou se pražská burza stává velice atraktivní u drobné, soukromé klientely, která se předtím zdráhala na burze investovat. Čím si tento příliv nových drobných investorů vysvětlujete?

Obrovskou roli přirozeně sehrává pozitivní vývoj trhu. V uplynulých dvou letech pražská burza rostla v řádech desítek procent a tento fakt prostě nemohl investorům uniknout. Pražská burza se díky tomu stala velmi atraktivní investiční alternativou. Zároveň se nám myslím podařilo znovu obnovit důvěru v kapitálový trh, která byla vlivem událostí následujících po kupónové privatizaci možná trochu nahlodána - dlužno říci, že nikoliv vinou burzy. V neposlední řadě za stoupajícím počtem retailových klientů stojí i aktivita našich členů, kteří se na tento segment začali intenzivně soustředit.


Plánujete primární emisi (IPO) samotné BCPP, a.s.? A pokud ano, tak za jakých okolností si myslíte, že by toto akcionáři burzy schválili?

Toto je otázka, kterou dostávám v poslední době relativně často, ačkoliv by spíše než na mě měla směřovat k našim akcionářům. Primárně je třeba si uvědomit, k čemu vlastně, pomineme-li otázku prestiže, vstup na burzu slouží. Jde o získání kapitálu, který společnost potřebuje na realizaci svých rozvojových projektů. Burza momentálně problém nedostatku kapitálu na své projekty nemusí řešit a tudíž se nezaobíráme ani myšlenkou na IPO. 


V nedávné době jste se zmínil, že byste byl zklamán, kdyby se letos na burze objevily méně než 3 nové IPO. Platí toto i dnes a máte už nějaké signály od konkrétních společností?

Proces přípravy společnosti pro vstup na burzu je v našich podmínkách relativně složitá záležitost. Není to o tom, že bychom vyžadovali od společností věci jdoucí nad rámec běžné legislativy platné v EU, problém je spíše ve vnitřní připravenosti firem před zahájením procesu přípravy IPO. Vím o řadě společností, které IPO zvažují nebo se již nachází v určitém stádiu přípravy, všichni se však shodují, že největším úkolem byla úprava struktury společnosti tak, aby byla pro budoucí investory přehledná, srozumitelná a logická. Vlivem vysokého daňového zatížení se u nás snaží řada společností o daňové optimalizace pomocí nejrůznějších dceřiných společností a vytváří tak nepřehlednou síť vzájemně provázaných firem. Zpřehlednění struktury tak zabírá nejvíce času a energie budoucím kandidátům na IPO.
Možná jsem byl tedy příliš velkým optimistou, když jsem se domníval, že se přes tento problém firmy přenesou mnohem rychleji, nicméně jak jsem již zmínil, řada firem se již do procesu přípravy primární emise pustila a já pevně věřím, že nejsme daleko od uvedení dalšího IPO na pražskou burzu.


Pražská burza se chystá začít v nejbližší době obchodovat s futures. Kdy by se tak mělo konkrétně stát a jaké to bude mít výhody pro klienty?

Stále platí termín na sklonku léta. Investorům derivátový trh přinese hlavně nové příležitosti. Deriváty jsou ve všech okolních zemích velmi populárním investičním nástrojem a není důvod se nedomnívat, že si své příznivce najdou i mezi českými investory.


Dalším důležitým projektem je spuštění Centrálního depozitáře, který má nahradit Středisko cenných papírů. Co to přinese investorům a kdy bude projekt hotov?

Projekt Centrálního depozitáře je velmi složitý a burza při jeho realizaci vystupuje pouze jako jeden z participujících subjektů, byť je naše role v projektu vedoucí. S našimi partnery se nyní nacházíme v závěrečné fázi nastavení ekonomických vazeb se státem, což je poslední část projektové dokumentace, která bude předložena ČNB ke kontrole a na jejímž základě bude rozhodnuto o udělení licence na provoz Centrálního depozitáře. Paralelně probíhá i technická příprava, která je rovněž v poslední fázi. Po udělení licence nastane období, kdy budou systém testovat naši členové, a odhadujeme, že by celý testovací proces měl zabrat zhruba půl roku. Od udělení licence je tedy možné zahájit provoz Centrálního depozitáře do zhruba 6 měsíců.

 
Pokud bude v blízké době privatizován ČEZ, budete se zasazovat o to, aby prodej proběhl přes kapitálový trh namísto přímého prodeje?

Vždy budu tvrdit, že jakákoliv privatizace státního podílu by měla probíhat přes kapitálový trh. Je to metoda, které využívají všechny vyspělé státy s výjimkou České republiky. Je to způsob stoprocentně transparentní a při správném načasování i pro stát výnosnější. Byla by obrovská chyba, kdyby si toto kompetentní státní úředníci konečně neuvědomili a opětovně svým rozhodnutím o přímém prodeji zavdali prostor pro potenciální korupci. Dalším faktorem, který do privatizace firmy ČEZ vstupuje, jsou v poslední době otázky energetické bezpečnosti státu. Nemyslím si, že jakýkoliv zodpovědný stát by se nyní zbavil kontroly nad nejvýznamnější energetickou firmou, takže jedinou možností je prodej cca 16%. V tomto případě ani jiná možnost než prodej přes kapitálové trhy neexistuje.


Vidíte ještě ve fungování BCPP nějaké nedostatky, co by se dalo vylepšit? Zdá se Vám příslušná česká a evropská legislativa odpovídající?

Česká legislativa týkající se kapitálového trhu je v hlavních bodech harmonizována s normami platnými v EU. Stále však postrádám užší spolupráci mezi některými zákonodárci a odborníky z trhu. Opravdu bych již nechtěl znovu zažít situaci, která nastala kolem tzv. squeeze outů, kdy na základě poslanecké iniciativy a bez jakýchkoliv konzultací byl přijat zákon, který měl na trh obrovský vliv. To, že bylo po několikerých novelách znění nakonec upraveno podle běžných standardů platných v civilizovaném světě, nic nemění na faktu, že ono původní znění nás na chvíli opět vrátilo mezi rozvojové země a kapitálový trh utrpěl v očích veřejnosti zcela nezaviněně další šrám. Pokud by byla celá věc důsledně konzultována s experty, nemuselo k této navýsost trapné situaci vůbec dojít.

/autor je studentem VŠE Praha/