Rostoucí průměrná mzda přispěje podle analytiků k větší spotřebě domácností a tím i k významnému růstu české ekonomiky. Vyšší mzdy zatím neohrožuji konkurenceschopnost ekonomiky. Na druhou stranu je pravděpodobné, že růst mezd povede k většímu tlaku na růst inflace.

Průměrná mzda již hranici 20.000 korun překonala v posledním čtvrtletí loňského roku. "Jenže konec roku zahrnuje odměny, bonusy a 14. platy, které mzdovou statistiku výrazně vylepšují. Druhý kvartál pro změnu zahrnuje 13. platy, případně pololetní odměny, odchylka od celoročního průměru ovšem bývá výrazně nižší," upozornil David Marek z Patria Finance.

Podle něj tempo růstu mezd zůstalo poměrně svižné a pomáhá vysvětlit rychle rostoucí tržby v obchodech v posledních měsících. "Díky tomu se patrně dočkáme solidního příspěvku spotřeby domácností k růstu HDP," dodal. Ekonomové pak odhadují růst HDP v letošním roce mezi 6,4 až 7,1 procenta.

Právě s ohledem na růst ekonomiky je podle Pavla Sobíška z HVB Bank vývoj mezd umírněný a neohrožuje její konkurenceschopnost. "Mzdy rostou také v čase velmi rovnoměrně, což ukazuje na stabilizovanou situaci na pracovním trhu," uvedl.
Rychlejšímu růst mezd brání podle Petra Dufka z ČSOB příliv levnější pracovní síly ze zahraniční spolu s přetrvávající, i když klesající nezaměstnaností.

Chybou je ovšem podle Aleše Michla z Raiffeisenbank, že zvýšení sociálních výdajů převyšuje růst mezd. "Pokud berete málo a vidíte, že mzdy rostou o 6,9 procenta, a proti tomu je na příští rok naplánováno zvýšení sociálních výdajů o 17 procent, nezůstanete radši doma v posteli?" podotkl Michl.

Za celý letošní rok průměrná mzda podle ekonomů hranici 21.000 nepřekoná, spíše by se měla pohybovat několik stokorun nad 20.000. "Z velmi dlouhodobého pohledu u nás růst mezd zpomaluje. Podniky i zaměstnanci si zvykají na nižší inflaci, čímž berou vítr z plachet těm, kteří volají po vyšších mzdách," uvedl Vladimír Pikora z Next Finace. Mzdu 25.000 korun očekávají ekonomové kolem roku 2010.

Rakušany by mohli Češi dohnat ve výši příjmu podle Michla v roce 2038, kdy by měla průměrná mzda činit přibližně 128.000 korun. Střízlivější odhad má Marek, který počítá v uvedeném roce teprve s překonáním hranice 100.000 korun.
Ovšem v polovině století podle něj bude mzda ještě o 80.000 vyšší a v roce 2100 bude průměrná měsíční mzda činit dokonce více než 2,8 milionu korun. "Tou dobou bude ovšem bochník chleba stát 180 korun, láhvová desítka 85 korun a mariáš se bude počítat v desetikorunách," upozornil Marek.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist