Rostoucí průměrná mzda přispěje podle analytiků k větší spotřebě domácností a tím i k významnému růstu české ekonomiky. Vyšší mzdy zatím neohrožuji konkurenceschopnost ekonomiky. Na druhou stranu je pravděpodobné, že růst mezd povede k většímu tlaku na růst inflace.
Průměrná mzda již hranici 20.000 korun překonala v posledním čtvrtletí loňského roku. "Jenže konec roku zahrnuje odměny, bonusy a 14. platy, které mzdovou statistiku výrazně vylepšují. Druhý kvartál pro změnu zahrnuje 13. platy, případně pololetní odměny, odchylka od celoročního průměru ovšem bývá výrazně nižší," upozornil David Marek z Patria Finance.
Podle něj tempo růstu mezd zůstalo poměrně svižné a pomáhá vysvětlit rychle rostoucí tržby v obchodech v posledních měsících. "Díky tomu se patrně dočkáme solidního příspěvku spotřeby domácností k růstu HDP," dodal. Ekonomové pak odhadují růst HDP v letošním roce mezi 6,4 až 7,1 procenta.
Právě s ohledem na růst ekonomiky je podle Pavla Sobíška z HVB Bank vývoj mezd umírněný a neohrožuje její konkurenceschopnost. "Mzdy rostou také v čase velmi rovnoměrně, což ukazuje na stabilizovanou situaci na pracovním trhu," uvedl.
Rychlejšímu růst mezd brání podle Petra Dufka z ČSOB příliv levnější pracovní síly ze zahraniční spolu s přetrvávající, i když klesající nezaměstnaností.
Chybou je ovšem podle Aleše Michla z Raiffeisenbank, že zvýšení sociálních výdajů převyšuje růst mezd. "Pokud berete málo a vidíte, že mzdy rostou o 6,9 procenta, a proti tomu je na příští rok naplánováno zvýšení sociálních výdajů o 17 procent, nezůstanete radši doma v posteli?" podotkl Michl.
Za celý letošní rok průměrná mzda podle ekonomů hranici 21.000 nepřekoná, spíše by se měla pohybovat několik stokorun nad 20.000. "Z velmi dlouhodobého pohledu u nás růst mezd zpomaluje. Podniky i zaměstnanci si zvykají na nižší inflaci, čímž berou vítr z plachet těm, kteří volají po vyšších mzdách," uvedl Vladimír Pikora z Next Finace. Mzdu 25.000 korun očekávají ekonomové kolem roku 2010.
Rakušany by mohli Češi dohnat ve výši příjmu podle Michla v roce 2038, kdy by měla průměrná mzda činit přibližně 128.000 korun. Střízlivější odhad má Marek, který počítá v uvedeném roce teprve s překonáním hranice 100.000 korun.
Ovšem v polovině století podle něj bude mzda ještě o 80.000 vyšší a v roce 2100 bude průměrná měsíční mzda činit dokonce více než 2,8 milionu korun. "Tou dobou bude ovšem bochník chleba stát 180 korun, láhvová desítka 85 korun a mariáš se bude počítat v desetikorunách," upozornil Marek.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist