Hlavním problémem návrhu státního rozpočtu na příští rok, který by podle Vlastimila Tlustého z ODS mohl dosáhnout deficitu až 100 miliard korun, je to, že deficit neodpovídá situaci, ve které se česká ekonomika nachází. Uvedl to viceguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer ve středečním rozhovoru pro rádio Česko. Návrh totiž předpokládá poměrně výrazný deficit státního rozpočtu v okamžiku, kdy se ekonomika nachází v blízkosti vrcholu ekonomického cyklu a pracuje nad úrovní svého potenciálu. To je období, kdy by z hlediska zdravé ekonomické politiky měl být rozpočet spíš přebytkový, minimálně vyrovnaný. Rozhodně by však neměl z roku na rok zvyšovat svůj deficit.

Sociální výdaje by měly klesat
Problémem je i struktura rozpočtu, kdy mandatorní sociální výdaje by měly v příštím roce překročit 50 procent příjmů státního rozpočtu. Už v roce 2003, kdy se začalo debatovat o přijetí eura a kdy sociální výdaje činily podle Singerova názoru 40 procent příjmů rozpočtu, se vláda s ČNB shodly na tom, že tyto výdaje jsou vysoké a nenechávají vládě prostor pro zdravou hospodářskou politiku. A měly by se tudíž snížit. Od té doby se situace dramaticky zhoršila, nejvíce pak v loňském roce, kdy nárůst sociálních mandatorních výdajů vzrostl o sedminu celkového objemu rozpočtových příjmů. V tomto roce, kdy ekonomika bohatla a nezaměstnanost klesala, mely naopak sociální výdaje klesat. Podle Singera za růst výdajů může primárně předvolební cyklus a ochota poslanecké sněmovny zvyšovat dávky.
To může mít nepříjemné důsledky i do budoucna, neboť státní rozpočet má určitou setrvačnost. To znamená, že se výdaje špatně snižují. A pokud ekonomika začne růst třeba jen trochu pomaleji, dojde k tomu, že příjmy nebudou schopny pokrýt nárůst výdajů. To může destabilizovat ekonomiku aneboť vláda musí přistoupit k rozpočtovým škrtům, které mohou vést k výraznému poklesu produktu. Atmosféra utrácení je podle Singera podobná době v polovině 90. let, kdy obdobné utrácení skončilo přijetím balíčků úsporných opatření. Tento nedostatek pohledu dopředu, nedostatek zdravého rozumu je varující,“ uvedl viceguvernér.


V Česku by mohly být i nižší úrokové sazby
Špatné hospodaření vlády ovlivňuje i měnovou politiku. Vyšší rozpočtový deficit tlačí ekonomiku ke zbytečné expanzi, která vede k tzv. přehřívání a růstu cen. Centrální banka tak může být donucena k vyššímu než zamýšlenému zvyšování sazeb.
Restriktivnější fiskální politika, která by odpovídala ekonomickému cyklu, by umožnila bance držet sazby níže, zahraničí by umožnila očekávat nižší sazby, což by mohlo snížit tlaky na apreciaci kurzu koruny, která již část ekonomických subjektů trápí.


Vstup do eurozóny v roce 2010 neohrožuje jen rozpočet
Ministerstvo financí se již netají tím, že v případě neplnění konvergenčního programu v příštím roce, je přijetí eura v roce 2010 ohroženo. Podle Singera je však chyba zužovat problematiku eura jen na rozpočet, protože se toho změnilo víc. Změnil se například prostor, které země žádající o přijetí eura mají v tom, že si již nemůžou sjednat výjimky, které sledují zdravý ekonomický růst. Po zkušenosti Litvy, které byl odmítnut vstup do eurozóny, budeme i my zřejmě muset splnit podmínky doslovně. Nemůžeme se například spoléhat na to, že budeme moci zohlednit v rozpočtu příjmy z prodeje státního majetku, protože ochota eurozóny povolovat výjimky novým členům je mizivá.
Splnění inflačního kritéria zase může ohrozit deregulace či úpravy daní, kupříkladu u cigaret. Na to dříve šlo získat výjimku, dnes však na to spoléhat nemůžeme. „Proto říci, že kvůli rozpočtu nebude euro, není korektní formulace, byť takto navržený rozpočet může být jedním z problémů,“ míní Singer.