Odborníci: Dluh z inzerátu MF neodpovídá metodice EU

Výše veřejného dluhu, který dnes prostřednictvím inzerátů v tisku zveřejnilo ministerstvo financí, není spočítána podle metodiky Evropské unie. Shodují se na tom oslovení analytici. Podle nich je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možnému rychlému růstu dluhu.

Ministerstvo financí uvedlo, že dluh tuzemských veřejných financí vzrostl k 11. září na 1,3 bilionu korun. Za loňský rok stoupl veřejný dluh podle metodiky používané EU o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Tento dluh tvoří dluh centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů.

Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Česká republika měla ke konci loňského roku veřejný dluh ve výši 30,5 procenta HDP.
"Z více důvodů lze předpokládat, že skutečný dluh bude letos podle metodiky využívané Evropskou komisí o něco vyšší, ale zřejmě nepřekročí bilion korun," potvrdil odhad Pavel Sobíšek z HVB Bank.

Dluh zahrnuje i potenciální závazky

Podle analytiků dospělo ministerstvo financí k dluhu 1,3 bilionu korun tím, že do něj započetlo i všechny budoucí potenciální závazky státu, tedy například ekologické nebo z prohraných arbitráží. "Přitom nebyla brána v potaz pravděpodobnost, že ten či onen dluh bude muset být skutečně uhrazen," dodal Sobíšek.
Samotné ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že do zveřejněné výše dluhu zahrnulo podepsané garance na IPB a ekologické závazky ve výši 319 miliard korun jako potenciální rizika. Podle metodiky EU by měl veřejný dluh činit 969 miliard korun, což je 30,8 procenta HDP.

Dluh vznikl podle Davida Marka z Patria Finance součtem dluhu vládního sektoru ve výši 855 miliard korun a vládních záruk za 444 miliard korun. "Nicméně je to trochu zavádějící a nikdo takovým způsobem veřejný dluh nevyčísloval. Dluh garantovaný vládou není skutečný dluh, ale jen potenciální dluh, který vlastně ani nemusí vzniknout," upozornil Marek.

Ukazatel, který by tedy měl být sledován, je podle Marka dluh veřejného sektoru podle metodiky ESA 96 používaný Evropskou komisí. Takovýto dluh patří mezi maastrichtská kritéria a zároveň již zohledňuje záruky, kde je pravděpodobné plnění státu.

K inzerátům se vyjádřil i bývalý premiér Jiří Paroubek (ČSSD), podle kterého jsou údaje zveřejněné MF úplně scestné. "O absolutní výši veřejného dluhu se samozřejmě mluví a my jsme nic nezatajovali," uvedl.

Srovnání v regionu je příznivé

Ve srovnání s okolními zeměmi Česká republika vychází relativně dobře. Například Maďarsko, které se nyní potýká s krizí, mělo ke konci roku 2005 podle údajů Eurostatu veřejný dluh ve výši 58,4 procenta HDP a Polsko 42,5 procenta. Nejmenší dluh v poměru k HDP loni zaznamenalo Estonsko (4,8 procenta) nebo Lucembursko (6,2 procenta). Naopak devět členských zemí mělo veřejný dluh vyšší než 60 procent HDP, například Itálie 106,4 procenta, Německo 67,7 procenta nebo Rakousko 62,9 procenta.

A jak velký je tedy dluh ČR podle dnešních údajů ministerstva financí? Češi by si za něj mohli pořídit třeba 1,7 milionu luxusních mercedesů A200 Turbo nebo nechat postavit dalších 13 Temelínů. Pro příští mistrovství světa by si Češi za tuto sumu sestavili 358 fotbalových jedenáctek složených jen z Tomášů Rosických, popřípadě angažovali do týmu hvězd 970 Ronaldinhů. Pokud by například společnost Microsoft České republice věnovala své jedny celosvětové tržby, veřejný dluh by byl téměř smazán. Microsoft vykázal za rok končící červnem tržby 990 miliard korun.