Stark: Nováčci EU by měli s přijetím eura počkat

Středoevropští kandidáti na přijetí eura by do eurozóny neměli spěchat a místo toho by měli usilovat o trvalejší sblížení svého ekonomického výkonu s ostatními zeměmi Evropské unie. V rozhovoru pro polský list Gazeta Wyborcza to řekl člen výkonného výboru Evropské centrální banky Jürgen Stark.
Podle něj může být pro některé země výhodnější odložit přijetí eura na později, a tím si udržet o něco déle nástroje ekonomické politiky. Zároveň ovšem dodal, že tato pravidlo nemusí být pro některé země výhodné.

Přijmout euro slíbilo v roce 2004 při vstupu do EU všech deset nových členů. Zatím se na vstupu do eurozóny však dohodlo jen Slovinsko, které tak učiní příští rok. Řada dalších zemí včetně České republiky letos připustila, že bude muset plány vstupu do eurozóny odložit, protože nesplní některé podmínky, především rozpočtový deficit a inflaci.
Do mechanismu směnných kurzů ERM-2, jehož dvouleté uplatňování je jednou z podmínek vstupu, již vstoupily Slovensko, Litva, Estonsko a Lotyšsko. Tyto země však mají čím dál větší potíže s inflací, kterou zvyšuje prudký hospodářský růst.

"Mnohé z vlád nových členských zemí si stanovily velmi ambiciózní cíl přijmout euro co nejrychleji. Nyní stojí před rostoucí inflací a rozpočtovými deficity. Řada z nich bude potřebovat více času na dohnání rozvinutějších ekonomik. To pomůže zajistit homogennější eurozónu," řekl Stark.

Vedení ECB i EU je ohledně přijímání nových členů eurozóny opatrné od samého počátku a opakovaně doporučuje, aby kandidáti z postkomunistických zemí nejprve spíše usilovali o větší konvergenci reálné ekonomiky než o plnění kritérií pro euro. Letos obě instituce zamítly přijetí Litvy, protože její inflace byla nepatrně nad povolenou pohyblivou hranicí, určovanou třemi zeměmi s nejnižší inflací v celé EU.