Centrální banka zvýšila sazby, peníze podraží

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek překvapivě zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak vzrostla na 2,50 procenta, informoval Pavel Zúbek z tiskového oddělení ČNB.
Trh zvýšení sazeb spíše neočekával a většina ekonomů se přikláněla k názoru, že centrální banka zvýší sazby až v říjnu.
Podle analytika PPF Asset Management Radomíra Jáče všad rozhodnutí zvýšit sazby již nyní ve skutečnosti není pro trh překvapením. "Dle mého názoru jsme během uplynulých dvou týdnů dostali ze strany centrální banky jasné signály, že zvýšení úroků může přijít již na zářijovém zasedání. Věřím, že dnešní rozhodnutí ČNB o úrokových sazbách je moudré, a to vzhledem ke zhoršení výhledu veřejných financí, slabší koruně, která momentálně nemůže být považována za významný protiinflační faktor, a také vzhledem k jasným známkám zrychlování růstu spotřebních výdajů domácností, což vesměs představuje proinflační rizika," uvedl Jáč.

ČNB reagovala na fiskální vývoj
Zvýšení sazeb však naznačili již v uplynulých dnech komentáře některých centrálních bankéřů. Ti kritizovali hlavně vývoj veřejných financí. "Bankéři zřejmě usoudili, že hrozící fiskální expanze v příštím roce zvyšuje riziko inflace. Do karet jim rovněž zapadl slabší kurs koruny v září," míní analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Například viceguvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že by se ke slovu měla dostat restriktivní fiskální politika, aby oslabila příliš silnou měnu a zpomalila ekonomiku. "To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby," uvedl minulý týden. Rozpočet a stav veřejných financí kritizoval v posledních dnech i Luděk Niedermayer nebo Michaela Erbenová.
Zvýšení úrokových sazeb naznačoval i poslední vývoj v ekonomice, který doprovází tlak na růst inflace. Ze statistik je znatelné oživení spotřeby domácností, oslabení koruny. Roli v rozhodování centrálních bankéřů hraje rovněž zvyšování úrokových sazeb v eurozóně a stav veřejných financí v ČR. Protiinflačním faktorem zůstává pokles cen ropy.
Kvůli riziku inflace můžeme podle Michla čekat další zvýšení úrokových sazeb. Sazby mohou dále vzrůst i jako důsledek nadměrných výdajů rozpočtu. "Záleží na důvěře/nedůvěře vládě a schválení/neschválení rozpočtu v Parlamentu. Stále hrozí rozpočtové provizorium," dodal Michl.

Úvěry podraží
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
Zvýšením sazeb tak může skončit doba levných úvěrů. "Během dvou let čekáme postupný růst úrokových sazeb směrem k hranici 3,50 procenta, nezmění-li se inflační očekávání," uvedl Michl s tím, že dramatické zdražení hypoték a úvěrů nečeká. Spíše je pravděpodobný pozvolný nárůst.
Mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková uvedla, že banka bude na změnu sazeb reagovat během následujících dní jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, a to zhruba v rozsahu změny sazeb ČNB. Podrobnější kroky lze podle Gajduškové očekávat v následujících týdnech.
V případě hypoték Česká spořitelna upravuje sazby podle vývoje na finančních trzích. "U hypoték zvýšení sazeb centrální bankou nemá takový vliv. Větší vliv v tomto případě má vývoj na finančních trzích," dodala Gajdušková.

Česká národní banka se dnešním zvýšením sazeb připojila k okolním zemím. Slovenská centrální banka v úterý překvapivě zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta nebo, Maďarská centrální banka zvýšila již v pondělí základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Analytici rovněž očekávají v říjnu i zvýšení sazeb v eurozóně o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.