Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha to je krok k narušení sociálního smíru a ohrožuje postavení zaměstnanců v Česku. Odbory již dříve uvedly, že jsou připraveny zabránit změně či zrušení pracovního kodexu všemi svými prostředky. Odborový svaz KOVO hrozil důraznými protesty.


Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas považuje nový zákoník za "problematičtější, než se původně zdálo". Z podrobných právních analýz podle něj vyplývá to, že obsahuje sporná ustanovení. "První legislativní analýzy, zahájené ještě před mým příchodem na ministerstvo, ukázaly, že ve čtyřech okruzích by mohl být zákoník v konfliktu s Ústavou," řekl ministr. Podle něj je pracovní kodex nejspíš v rozporu i s dalšími zákony.


Roční odklad by měl umožnit nejvýznamnější nedostatky odstranit, uvedl ministr. Na úpravách by se podle něj měla vláda dohodnout se zaměstnavateli a odbory. "Zásadní změny v zákoníku složení sněmovny neumožňuje," zdůraznil Nečas.


Podle Štěcha kabinet nekomunikoval se svými sociálními partnery. Odbory se proto obrátí na politické strany s požadavkem, aby odložení zákoníku práce ani změny v něm nepřipustily. Štěch vidí v chování vlády tlak podnikatelské lobby.


Podnikatelé odložení normy vítají. "Rozhodně takový postup doporučuji a uvítal bych, kdyby byl skutečně naplněn," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Obává se ale, že rozložení sil ve sněmovně a současná nálada není příliš nakloněna takové opatření přijmout.


Odložení platnosti zákoníku práce o rok nebo o dva roky požadoval Svaz průmyslu a dopravy. "Úprava, kterou navrhla a prosadila minulá vláda, je podobný legislativní zmetek jako silniční zákon. Je protiústavní a pokud nedojde k její změně, bude mít silně negativní ekonomické dopady," míní generální ředitel svazu Zdeněk Liška.


Štěch se neobává, že by odložení normy sněmovna schválila. Upozornil ale na projednávání norem upravujících zaměstnanecká práva, které schvaluje vláda. Svaz průmyslu a dopravy prý navrhl zrušit všechny náhrady, které zaměstnavatel zaměstnancům ze zákona musí hradit. Jde například o zrušení placeného volna při návštěvě lékaře, svatbě či úmrtí blízké osoby. "Je to hyenismus a budeme proti tomu protestovat všemi prostředky," podotkl Štěch.


Tyto změny ale prý nepodporují ani podnikatelé. "Sociální úloha zaměstnavatele by měla být jednoznačně zachována. Rušení povinnosti hradit volno ve výjimečných případech není na pořadu dne," prohlásil Drábek. Podle generálního ředitele svazu Zdeňka Lišky Štěch záměrně zkreslil výsledky jednání a zároveň porušil dohody ohledně jejich ukončení.


"Nejsme proti tomu, aby vyhláška vyjmenovala širší okruh překážek v práci a tím nám uložila, ve kterém případě musíme daného zaměstnance uvolnit z práce. Chceme ale, aby se placené volno vztahovalo jen k tomu, co má souvislost se zaměstnáním," řekl Liška. Řadu osobních záležitostí lze prý řešit nynější právní úpravou, jež zavedla pružnou pracovní dobu i možnost napracování zmeškaného času.


Zákoník prosadila těsně před volbami ČSSD s komunisty; ODS je od začátku proti. Soudí, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a v důsledku tak poškodí lidi, kteří práci marně shánějí. Naopak zastánci tvrdí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace