Střední Evropu zasáhla vlna politické krize. V porovnání s okolními zeměmi je v Česku ještě klid. V Maďarsku vypukly protivládní demonstrace po kontroverzních výrocích premiéra Gyurcsánye o nečinnosti jeho vlády, které unikly na veřejnost. Ač se zdá, že nakonec premiér celou krizi ustojí a šance na pokračování tamních reforem je vyšší než malá, investoři i forint na situaci reagují poklesem zájmu, resp. kursu.
Do problémů se nyní dostalo i Polsko, kde dochází k rozpadu vládní koalice, polský zlotý díky tomu zaznamenává v rámci středoevropského regionu rekordní propady. Vzhledem k tomu, že česká koruna rychle reaguje na změny sousedních měn, nelze se příliš divit, že oslabení si připsala i koruna. Výstižně to nedávno komentoval Tim Ash z londýnské Bear Stearns International pro agenturu Bloomberg: "Problém spočívá v tom, že na středoevropské měny nyní doléhá příliš mnoho nepříznivých událostí najednou."
Navíc celkový nepříznivý vývoj podpořila i zpráva, že ekonomika USA neporoste tak rychle, jak se předběžně očekávalo.


Bude hůře?


Analytici většinou očekávají, že se situace v regionu střední Evropy bude ještě mírně zhoršovat. Větší vliv na vývoj českého trhu má především Polsko, jehož finanční trh je jeden z největších v Evropě. Reálně hrozí, že kurs zlotého ještě spadne, takže investoři budou zlotý hromadně vyprodávat. To ovlivní i další kursy včetně koruny, která by tak díky oslabení mohla zažít vůči euru také propad. "Korunu drží dole prodeje celého regionu spojené se zprávami z Polska a Maďarska," konstatoval Tomáš Vlk ze společnosti Patria Online.
Maďarsko sice trvá na pokračování reforem, ale jeho situace je natolik špatná, že zatím příliš nepomáhá ani zvyšování základní úrokové sazby, která v krátké době měnila hned čtyřikrát po sobě. Tamní úroky tak rostou nejrychleji v celé EU, ale podle ekonomů jsou tyto kroky vyvolané zrychlujícím se tempem inflace a slábnoucím forintem oprávněné.


Doma se pilně inzeruje


ČNB minulý týden pro trh i analytiky nečekaně zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu. Bankéře k tomu popohnal především strach z vysokého státního dluhu a možného růstu cen. V centru pozornosti však nadále zůstávají veřejné finance, o jejichž "supernepříznivém" stavu nás informuje ministr financí Vlastimil Tlustý. Nad vyčíslením státního dluhu se po prvním inzerátu podivovali odborníci, resp. upozorňovali na jeho nepřesnosti. Po druhém inzerátu se Tlustému ozval již jeho člověk. Náměstek MF Eduard Janota, který je mimochodem podepsán pod čísly na inzerátech, se důrazně ohradil před uveřejněnými čísly. Zejména mu vadí, že Tlustý kalkuluje všechny možné "budoucí státní ztráty", aniž by o jejich osudu bylo rozhodnuto.
Janota si stěžuje, že by podobné kroky mohly ovlivnit i rozhodování zahraničních investorů, neřkuli by to mohlo snížit i rating Česka.
Nelze s ním než nesouhlasit, i když Tlustý říká, že chce především upozornit na "zkázu" po vládnutí ČSSD. Sám si však neuvědomil, že podobné zprávy mohou mít dopad i na přeshraniční trh a investování. Na druhou stranu nelze čekat, že by podobné výroky či prezentace měly větší vliv než vývoj patové povolební situace u nás. Navíc český trh není natolik výrazný, aby ho takováto medializace poslala někam do "horoucích pekel".


Investoři vnímají region jako celek


Je třeba vnímat region střední Evropy především jako celek. Bohužel ani jedna z výše jmenovaných zemí (včetně Slovenska, které prochází povolebními změnami) nemá utěšený stav veřejných financí. A bohužel všude právě probíhá politické "víření", jak nedávno napsala agentura Reuters, což dělá starosti správcům jednotlivých měnových politik.
Se zrychlující inflací se potýkají ve střední Evropě všechny země. Politická nestabilita tak celkem logicky nutí centrální banky udělat opatrnostní krok. Podle Debbie Orgillové z londýnské ABN Amro vymizelo sledování pohybů cen z hledáčku finančních trhů, které se příliš soustředili jen na hospodářský růst. "Banky zvedly sazby asi o měsíc dříve, než si většina z nás myslela," poznamenala k rozhodnutím centrálních bank.
Růst cen však není jen středoevropskou záležitostí, jde o jev, který se projevuje v celé Evropě. Narozdíl ale od místního regionu v jiných zemích (zatím) nemají natolik palčivé politické problémy, aby to ohrožovalo situaci na trzích.
Není však třeba mít zbytečné obavy, krize na finančních trzích ve střední Evropě nehrozí. Jen stojíme před těžším obdobím plným nejistoty.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace