Schodek veřejných financí se loni propadl na 3,62 procenta hrubého domácího produktu z 2,90 procenta za rok 2004, oznámil Český statistický úřad. Ten dnes uveřejnil notifikaci vládního deficitu a dluhu, která je předkládána Evropské komisi vždy za čtyři uplynulé roky. Propočet požadovaných souhrnných ukazatelů je založen na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 1995). Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP, výše kumulovaného dluhu pak 60 % HDP.
Ve vládním deficitu (přebytku) a vládním dluhu se podle ČSÚ odráží hospodaření všech institucionálních jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (např. Fond národního majetku, Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny.
Vládní deficit (přebytek) je výše čistých výpůjček nebo čistých půjček včetně úroků z tzv. swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (pokud je kladný) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (pokud je záporný).
Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček.
Český statistický úřad sestavuje požadované ukazatele za uplynulé roky (v nynější notifikační tabulce je to období 2002 až 2005). Tyto údaje se postupně zpřesňují v závislosti na sestavování a komplexních revizích ročních národních účtů a na metodických změnách vyplývajících z úprav příslušných Nařízení EU. Mimo to se zde promítají změny provedené na základě doporučení Eurostatu (zakotvené v Manuálu k vládnímu deficitu a dluhu), doporučení uvedená v závěrech zahraniční mise nebo provedené v průběhu procesu sestavování notifikací.
Přijetí eura? Až po reformě veřejných financí
V dubnu ČSÚ uvedl, že schodek veřejných financí loni činil 2,59 procenta HDP. Na rozdílu se podílel mimo jiné nižší výběr daní. Jak ale upozornila vedoucí oddělení vládních a finančních účtů ČSÚ Ludmila Vebrová, údaj statistického úřadu je širší, než používá ministerstvo financí. Zahrnuje totiž i údaje například za veřejné vysoké školy, některé příspěvkové organizace nebo Českou konsolidační agenturu a její dceřiné společnosti.
Bez ohledu na zveřejněné údaje podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška nadále platí, že Česko může uvažovat o přijetí eura až po uskutečnění reformy veřejných financí, která stabilizuje výdaje na dlouhodobě udržitelné úrovni. "Jedině výdajové škrty v rozpočtu mohou dostat veřejné finance zpět pod kontrolu. Při dostatečné vůli politické reprezentace může dojít k přijetí eura v roce 2012, bez takové vůle se může termín odsouvat donekonečna," upozornil.
Vebrová řekla, že rozdíl proti jarním číslům způsobilo hlavně zvýšení vládního deficitu, tedy snížené příjmy a zvýšené výdaje státu. Ty přispěly k propadu o 30,9 miliardy korun. Například ministerstvo financí zpřesnilo výběr daně z přidané hodnoty směrem dolů o 10,3 miliardy korun a daní z příjmů o 4,3 miliardy korun.
Zdroj: ČSÚ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
