ČNB: Růst sazeb odpovídá vývoji ekonomiky

Hlavním argumentem pro zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou byla pravidelná změna vývoje tuzemské ekonomiky. Takový vývoj, který je v souladu aktuální prognózu, pak bylo třeba patřičně promítnout do úrokových sazeb. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB z 27. září, které bylo zveřejněno na webových stránkách centrální banky.
Ekonomika se v minulosti nacházela v odlišné fázi cyklického vývoje, když byla pod hranicí inflaci nezrychlujícího produktu, s úrokovými sazbami stlačenými pod dlouhodobě rovnovážnou úroveň. Nyní však prognóza předpokládá odlišnou fázi ekonomického cyklu, kdy se bude prosazovat trvalejší pohyb ekonomiky okolo rovnovážných hodnot. To je třeba patřičně promítnout do úrokových sazeb.

Zazněl ovšem i názor proti zvýšení úrokových sazeb již v září. Důvodem pro odložení rozhodnutí o sazbách až na říjen byla především absence základních inflačních tlaků. "Na podporu ponechání úrokových sazeb beze změny bylo také řečeno, že probíhající pokles světových cen ropy může ovlivnit inflační očekávání směrem dolů," uvádí zápis.

Koruna již nepůsobí protiinflačně
Za proinflační rizika prognózy lze považovat vyšší domácí srpnovou inflaci, dále vyšší výhled ekonomického růstu, inflace a úrokových sazeb v eurozóně a konečně i domácí fiskální vývoj.
Ohledně vývoje veřejných financí bankovní rada zdůraznila, že se zhoršuje především dlouhodobý výhled vývoje veřejných financí.
Protiinflačním rizikem podle členů bankovní rady již není nadále kurz koruny. "Budoucí rizika vývoj měnového kurzu jsou nyní rovnoměrněji rozložena oběma směry," uvádí zápis.
Celkově většina členů bankovní rady zhodnotila rizika naplňování červencové prognózy jako mírně proinflační.

Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl o jeden procentní bod nižší než odhady v prognóze. HDP rostl o 6,2 procenta. Oproti prognóze byla nižší spotřeba vlády a tvorba fixního kapitálu, naopak spotřeba domácností rostla rychleji. Vnější prostředí působí na českou ekonomiku podle zápisu neutrálně.
Srpnová inflace byla proti červencové prognóze centrální banky o 0,2 procentního bodu vyšší, tedy 3,1 procenta. Podle bankéřů šlo o důsledek růstu cen potravin, které měly podle prognózy klesnout. Rychleji rostly i ceny pohonných hmot.

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu 27. září hlasovalo pět členu bankovní rady ČNB; dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na 2,50 procenta.