Zadluženost města Prahy činila loni 33,1 miliardy korun

Uvedl to primátorův ekonomický náměstek Petr Hulinský (ČSSD).

Zadluženost města Prahy činila koncem loňského roku zhruba 33,1 miliardy korun. Hranice sledovaná ministerstvem financí pro poměr ročních výdajů na dluhy k ročním příjmům, která by neměla být překročena, je nyní 30 procent, uvedl náměstek. Podle loňské studie společnosti Facility je město schopné závazky splácet a dluhy jej neohrožují.

Hlavní město vydalo v minulosti několik dluhopisů a vzalo si řadu úvěrů, zejména od Evropské investiční banky (EIB). V uplynulých dvou letech už žádné nové dluhy podle Hulinského nevytvořilo. "Zatím se nepočítá se zapojením cizích zdrojů ani v roce 2007," řekl náměstek.

Na splácení nynějších dluhů město v minulosti spořilo. Loni městská rada rozhodla, že na takzvaný spořící účet už peníze každoročně odkládat nebude. Využití peněz z účtu na investice je ekonomicky smysluplnější, než aby na ně město čerpalo nový dluh, uvedli tehdy radní v informaci zastupitelům.

Změnu přivítala pravicová opozice, která pokládala dluhovou službu města od počátku za chybnou. Podle tehdejšího vyjádření předsedy zastupitelského klubu SNK-ED Jiřího Witzanyho město platilo za úvěry vyšší úrok, než jaký dostávalo z uspořených peněz.

Zhruba 5,5 miliardy korun, které Praha na spořící účet odložila, podle Hulinského město zatím nepoužilo. Hodlá je utratit na velké dopravní investice, konkrétně výstavu severozápadní části vnitřního automobilového okruhu a metra, uvedl náměstek.

Značné částky na splacení nynějších závazků bude Praha potřebovat v letech 2009 až 2013, kdy má uhradit celkem přes 21 miliard korun. Z materiálu pro zastupitele vyplynulo, že by je měla zaplatit novým dluhem.

Podle rozpočtu schváleného na letošní rok má Praha hospodařit s příjmy 32,68 miliardy a výdaji 42,66 miliardy korun, skončit má ale s vyrovnaným výsledkem. Na běžné výdaje bylo určeno 29,44 miliardy korun, na investice pak 13,22 miliardy korun.

Mezi největší investice dokončené v právě vrcholícím období patří tramvajová trať z Hlubočep na Barrandov za 2,5 miliardy korun a automobilový tunel Mrázovka, který stál více než sedm miliard. Cestující také začalo vozit metro z Nádraží Holešovice do Ládví, náklady byly 8,7 miliardy korun.

Nynější největší investicí je stavba podzemní dráhy z Ládví do Letňan zhruba za 15,5 miliardy korun, která by měla být dokončena v roce 2008. Letos, ale spíše až příští rok, by měla začít stavba severozápadní části vnitřního automobilového okruhu mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou. Jen stavební část bude stát přes 21 miliard korun.

Město také čeká desetimiliardová investice do modernizace čistírny odpadních vod na Císařském ostrově tak, aby splňovala normy Evropské unie. Magistrát předpokládá, že většinu nákladů uhradí unie z fondu soudržnosti.

Peníze z unijních fondů mohl magistrát čerpat od roku 2004. V nynějším rozpočtovém období EU, které letos končí, jsou ve fondu regionálního rozvoje pro Prahu vyčleněny 2,3 miliardy korun. K nim musí přidat stejnou částku z veřejných zdrojů Česká republika. Město podle dřívějších informací vyčerpá téměř 90 procent ze zhruba 1,33 miliardy korun, které mu byly přiděleny na rok 2004. Peníze pro roky 2005 a 2006 budou vyčerpány téměř všechny, uvedli zástupci města.

Na sociální projekty bylo pro Prahu vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun, unie na ně přispívá ze svého sociálního fondu rovněž z poloviny. Magistrát má v tomto případě na starosti rozdělní 55 procent celkové částky. Podle dřívějších údajů magistrátu byl podán tak vysoký počet projektů, že všechny nemohly být uspokojeny.