Na otázky odpovídali pouze respondenti, kteří jsou v současnosti ekonomicky aktivní, tj. 516 dotázaných. Sedm z deseti ekonomicky aktivních českých občanů (69 %) by se v případě ztráty svého současného zaměstnání poohlíželo po konkrétním zaměstnání, ochotu přijmout v této situaci jakoukoliv práci deklarovala jen o málo více než čtvrtina pracujících (28 %). Deklarovaná ochota přijmout v případě ztráty zaměstnání jakoukoliv práci byla v září 2006 nejnižší od roku 2003, kdy byla tato otázka respondentům položena poprvé.

Konkrétní zaměstnání by si častěji hledali obyvatelé Prahy a Středočeského kraje, ekonomicky aktivní s vyšším stupněm dosaženého vzdělání (střední s maturitou nebo vysokoškolské), odborní zaměstnanci a lidé, kteří dosud nemají osobní zkušenost s nezaměstnaností. Ochotu přijmout v případě nezaměstnanosti jakoukoliv práci naopak významně častěji deklarovali obyvatelé kraje Karlovarského a Jihomoravského, pracovníci v dělnických profesích a dotázaní s nižším stupněm dosaženého vzdělání (základní nebo střední bez maturity).

Na závěr bloku otázek týkajícího se postojů české veřejnosti k nezaměstnanosti a nezaměstnaným byla všem ekonomicky aktivním respondentům položena otázka, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky.

Výsledky ukázaly, že relativně nejmenší překážky pro přijetí eventuální pracovní nabídky představují potřeba zaučení nebo rekvalifikace (81 % by s přijetím takového zaměstnání souhlasilo, 16 % nikoliv), případná práce přesčas (74 % : 22 %) a zvýšené pracovní tempo (68 % : 24 %). Pro nadpoloviční většinu ekonomicky aktivních by byl podle jejich slov přijatelný ještě i případný sestup v kvalifikační úrovni vykonávané práce (61 % : 34 %) a práce o víkendech (55 % : 41 %).

U všech ostatních uvažovaných možných podmínek spojených s přijetím nového zaměstnání více či méně převažoval nesouhlas. Necelá polovina respondentů uvedla, že by byla ochotna akceptovat pracovní nabídku vyžadující práci v noci (45 % : 53 %). Další ústupky v požadavcích na nové zaměstnání se jevily přijatelné přibližně třetině ekonomicky aktivních občanů. Konkrétně by tedy přibližně třetina pracujících byla ochotna přijmout eventuální práci na zkrácený pracovní úvazek (34 % : 57 %) a hůře placené zaměstnání (32 % : 61 %).

Pouze čtvrtina respondentů (25 % : 69 %) by akceptovala práci ve zhoršených pracovních podmínkách. Více než pětina respondentů by pak podle svých slov byla ochotna přijmout i práci v zahraničí (22 % : 71 %) nebo práci vyžadující časově náročnější každodenní dojíždění do zaměstnání (21 % : 74 %). Nejméně přijatelné se z pohledu české veřejnosti v současné době jeví stěhování se za prací, které by případně byla s to podstoupit o málo více než desetina dotázaných (12 % : 84 %).

V porovnání s výzkumem realizovaným v květnu 2005 poklesla ochota respondentů přijmout práci, která by vyžadovala ty ústupky, které se již v předcházejícím období jevily jako relativně nejméně akceptovatelné. Konkrétně byli ekonomicky aktivní méně nakloněni tomu přijmout práci na zkrácený pracovní úvazek, práci v zahraničí, práci vyžadující přestěhování a práci vyžadující delší každodenní dojíždění.

Zdroj: CVVM

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace