Úřady se při povolování těchto projektů dopouštějí nejen mnoha chyb, ale zapomínají na to, že krajina je vzácný statek, s nímž je nutno zacházet velmi opatrně, řekl novinářům Motejl. „Je však třeba současně poznamenat, že ochránce nepředstavuje další instanci ve správním procesu, nemůže proto nahrazovat správní úvahu správního úřadu, tj. posuzovat zda měl či neměl být souhlas k zásahu do krajinného rázu v konkrétním případě udělen,“ uvedl.


Zásadní chyby vznikají podle něj při územním plánování, které je podceňováno. Podle Motejla je benevolentní přístup orgánů veřejné správy k ochraně volné krajiny, potažmo zemědělské půdy v okolí velkých sídel. „V tomto směru je předmětem kritiky povolování umístění průmyslových zón na nejkvalitnějších půdách či chaotická, bez rozmyslu, ad hoc realizovaná výstavba nových satelitních sídlišť, mnohdy zcela uměle zasazených do určitých krajinně, kulturně a sociálně stabilizovaných venkovských sídel,“ konstatoval ombudsman. Územní plán je přitom klíčový při povolování nové výstavby. Představitelé radnic si neuvědomují, že jejich úkolem je být "manažerem" pro dané území a novou výstavbu usměrňovat.


"Situace by se měla zlepšit již od 1. ledna, kdy bude možné podle nové podoby stavebního zákona požádat o soudní přezkum sporného územního plánu," zdůraznil veřejný ochránce práv. Při projednávání projektů je podle něj třeba mnohem více zvažovat dopad nové výstavby na životní prostředí a na krajinný ráz. Je také nutné jednat o více variantách každého konkrétního projektu, aby se podařilo vybrat nejlepší podobou projektu.


Nedostatků je podle ombudsmana v oblasti povolování staveb více: průmyslové zóny se staví na nejkvalitnější zemědělské půdě, satelitní sídliště vznikají bez rozmyslu a ohledu na krajinný ráz celé lokality, nevyužité průmyslové areály - takzvané brownfields, investoři přehlížejí. Radnice se nesnaží novou průmyslovou výstavbu směřovat do těchto lokalit, ale povolují bez většího uvážení na přání investora stavby továren na zelené louce. Motejl také upozornil na podcenění role územního plánování ze strany měst a obcí při realizaci rozvojových záměrů.


Kancelář veřejného ochránce práv se v minulosti zabývala více případy sporných staveb. V případě průmyslové zóny Joseph na Mostecku kritizoval ombudsman to, že společnost Nemak postaví svůj závod na vysoce kvalitní zemědělské půdě sedláka Jana Rajtera. Motejl se v minulosti postavil na stranu obyvatel Pozlovic na Luhačovicku, kteří odmítali stavbu 28 metrů vysokých ocelových stožárů elektrického vedení v Luhačovickém Zálesí.


Ombudsman mimo jiné v minulosti upozornil na nepovolený provoz slévárny v obci Chotěbuz u Českého Těšína. V tomto případě nebyl posouzen vliv zařízení na okolní životní prostředí. Podobně tomu bylo také v kauze lakovny v Dašicích na Pardubicku. Ročně ombudsman dostane na stůl asi 20 případů sporné výstavby průmyslových zón, komunikací či jiných zařízení.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace