Daně rostou i při poklesu sazeb

Příjmy z daní v poměru k hrubému domácímu produktu rostou v 17 z 24 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně České republiky. Slovensko naopak patří mezi několik málo členských států, kde se tento podíl snížil. OECD to uvádí v rozsáhlém materiálu, který vydala v Paříži.


V České republice tvořily loni daňové příjmy 38,5 procenta HDP, o 0,1 procentního bodu více než v roce 2004 a o 2,5 bodu více než v roce 2000, uvádí se v publikaci. Na Slovensku činil loni tento podíl 29,4 procenta, předloni 30,3 a v roce 2000 byl 33,1 procenta.
Nejvyšší podíl loni zaznamenalo Švédsko - 51,1 procenta, na opačném konci žebříčku je Mexiko s 19,8 procenta. OECD neuvádí průměr všech členských států za loňský rok, předloni to bylo 35,9 procenta. Proti předloňsku se tento ukazatel nejvíc zvýšil na Islandu, ve Velké Británii a ve Spojených státech, největší pokles nastal v Maďarsku.

Ani pokles sazeb nepomohl
Tendence ke zvyšování se projevuje už od roku 2000, a to bez ohledu na snižování daňových sazeb. OECD to vysvětluje vyšším hospodářským růstem, který umožnil podnikům zvýšit zisky, a v některých zemích (které nejmenuje) také rozšířením základny zdaňování a lepším respektováním daňových zákonů.


Objem daní z příjmu a zisku loni v České republice činil 9,4 procenta HDP(předloni 9,7) a na Slovensku 5,3 procenta (předloni 5,7). Nejvyšší byl loni tento ukazatel v Dánsku - 30,1 procenta. Průměr OECD za loňský rok opět není uveden, předloni to bylo 12,5 procenta.


Ideální daňový systém OECD zatím nenalezla
V separátním materiálu se OECD zabývá reformami daní z příjmu fyzických osob ve svých členských zemích v posledních letech. Konstatuje, že se neobjevil jasný konsensus ohledně toho, jak by měla tato daň ideálně vypadat. Na jednom konci stojí Slovensko s rovnou daní, na druhém Lucembursko s 16 stupni zdanění fyzických osob.
Daňová reforma přijatá na Slovensku k 1. lednu 2004 daňový systém zjednodušila, učinila ho přehlednějším a účinnějším a podpořila investice a podnikatelskou činnost. Její kladné účinky ale nelze přehánět, protože význam daně z příjmu fyzických osob je na Slovensku stále slabý, zvlášť vzhledem k vysoké úrovni dávek sociálního zabezpečení a k poměrně vysoké DPH, uvádí OECD. Navíc podle ní Slovensko nezavedlo autentickou rovnou daň, a stejně tak Rusko, které ji uplatňuje od roku 2001.


Za možné cesty budoucích reforem daně z příjmu fyzických osob označuje OECD rovnou daň a duální systém, jaký se uplatňuje v Norsku. Tam je jednotná sazba 28 procent pro všechny příjmy fyzických osob i pro zisky společností a progresivní zdanění platů a penzí nad určitou úroveň. Organizace přitom poznamenává, že vzhledem k potřebám státních pokladen by uplatnění rovné daně na příjmy z kapitálu a z práce mohlo vyžadovat dosti vysokou sazbu. Nízká sazba by v mnoha zemích ohrozila systém sociálních dávek i redistribuci příjmů.


Celou zprávu je možné najít na http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html