Veřejné finance patří v ČR k nejrizikovějším, konstatuje EU

Zemi ohrožuje stárnutí populace, které by se mělo promítnout i do růstu HDP. Ten by měl po roce 2010 zpomalit až na 2,6 procenta a mezi lety 2031 až 2050 až na 0,8 procenta. V současnosti česká ekonomika roste více než šestiprocentním tempem.

Spolu s Českem se na konci evropského žebříčku drží Řecko, Kypr, Maďarsko, Portugalsko a Slovinsko. Slovensko si naopak vede o poznání lépe. Brusel ho zařadil do skupiny zemí se "středně rizikovým" vývojem veřejných financí. Jeho lepší hodnocení je zapříčiněno zejména důchodovou reformou, kterou přijala bývalá vláda.

Přijetí důchodové reformy se v Česku zatím nezdařilo. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by se důchodový systém v ČR mohl změnit ve druhém pololetí příštího roku či nejpozději v lednu 2008. Zákon by mohl zakotvit i zavedení stropu plateb pojistného, změnu invalidních důchodů či placení pojistného i v takzvaných náhradních dobách, tedy za studium či rodičovskou dovolenou.

Evropská komise Českou republiku varuje, že poměr lidí v neproduktivním a produktivním věku se začne výrazně měnit v její neprospěch. V roce 2050 by měli lidé nad 65 let tvořit 55 procent počtu lidí ve skupině od 15 do 65 let. V současnosti se tento poměr pohybuje kolem 20 procent.

Výdaje, které jsou spojeny se stárnutím populace, by měly v Česku během příštích 44 let vzrůst o 7,2 procentního bodu, což je významně více než činí průměr všech zemí Evropské unie. Jen výdaje na důchody vzrostou za tuto dobu o 5,6 procentního bodu.

V celé EU je nyní poměr mezi lidmi v produktivním věku a občany nad 65 let zhruba čtyři ku jedné. V roce 2050 to bude podle projekcí Eurostatu dvě ku jedné. "Pokud se členské země nebudou seriozně snažit o zneškodnění časované bomby důchodů, předáme ji našim dětem a vnukům," řekl komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia. "Předáme jim břemeno, které prostě není udržitelné."

Hlavním nástrojem, jak zvrátit tento trend, je podle komise ozdravování veřejných financí. Loni činil rozpočtový deficit v EU zhruba dvě procenta HDP. Pokud by země provedly reformy, aby jejich rozpočty byly udržitelné, vedlo by to v EU k průměrnému rozpočtovému přebytku 1,5 procenta HDP.

Pokud by jednotlivé země vyrovnaly své rozpočty do roku 2010, průměrný státní dluh v EU by se zvýšil v roce 2050 na 80 procent z loňských 63 procent HDP. Pokud by však pokračoval nynější trend, dosáhl by dluh téměř 200 procent HDP, předpovídá zpráva.

Dalším krokem by mělo být větší zapojení žen a starších lidí do práce. Zatímco v roce 2000 činila míra zaměstnanosti v EU 62,4 procenta, loni to bylo 63,8 procenta, cože stále zaostává za cílem 70 procent, na kterém se země dohodly.
Třetím nezbytným opatřením je reforma důchodového a zdravotnického systému, aby jejich chod byl udržitelný. Podle zprávy asi polovina zemí provedla reformy, které omezily rozpočtové dopady stárnutí obyvatel. Tyto reformy by také měly doprovázet pozdější odchody do důchodu.