Po mimořádném jednání tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů, to řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Odbory odmítly návrh na odložení účinnosti normy na 1. duben 2007, během něhož by se odstranily největší chyby.
Odstupující vláda Mirka Topolánka navrhovala jeho odložení o rok, stejně jako zaměstnavatelé. Odbory naopak trvají na tom, aby zákoník začal platit již v lednu. Pokud by kabinet a ODS jeho odložení dál prosazovaly, chtějí odboráři 25. listopadu v Praze demonstrovat.
Odbory nepřistoupily podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha k dohodě kvůli obavám z toho, jaká vláda zde bude za několik měsíců a tedy i riziku dalšího odložení účinnosti. "O úpravách jsme připraveni intenzivně jednat," dodal Štěch. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl uvedl, že odbory odmítnutím dohody převzaly odpovědnost za ekonomické dopady, které kvůli přijetí chybné legislativy vzniknou. Podle zaměstnavatelů hrozí například kolaps veřejné dopravy, ochromení záchranné služby v podnicích či ohrožení zdravotní péče občanů.
Nečas informoval o tom, že návrh na odložení účinnosti zákoníku o jeden rok leží ve sněmovně. Návrh na jeho projednání ve zrychleném čtení podle něj s pravděpodobností hraničící s jistotou neprojde kvůli vetu poslanců ČSSD a KSČM. Ti mají ve sněmovně 100 hlasů. MPSV proto již zahájilo práce na přípravě novely zákoníku práce, která by měla odstranit chyby v normě. Tato novela ale bude muset projít celým legislativním procesem včetně projednání v tripartitě.
Ani tripartita nemá zcela jasno
Tripartita se zákoníkem zabývala již několikrát, nikdy ale nedospěla k jednotnému postoji. Kritici normy soudí, že sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci. Zastánci naopak míní, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců.
Sporná místa v zákoníku se podle podnikatelů týkají například vzniku pracovního poměru jmenováním, zkušební doby, převedení na jinou práci, poskytování náhrady mzdy, různých příplatků a doplatků ke mzdě, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, odstupného či náhrady škody na zdraví. Za nedostatečnou považuje úpravu přechodných ustanovení, jako třeba o vedlejším pracovním poměru, s nímž již dále nový zákoník nepočítá.
Ministr práce Petr Nečas již dříve řekl, že nový zákoník obsahuje přes sedm desítek chyb. V několika ustanoveních by mohl být i v rozporu s Ústavou. Roční odklad by podle Nečase umožnil nedostatky odstranit. Podle ministra nejde o politický konflikt, ale o odstranění konkrétních legislativních chyb.
Zákoník prosadila ve sněmovně ČSSD spolu s komunisty přes veto prezidenta. ČSSD a komunisté se již nechali slyšet, že odložení nepodpoří.
