Po mimořádném jednání tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů, to řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Odbory odmítly návrh na odložení účinnosti normy na 1. duben 2007, během něhož by se odstranily největší chyby.


Odstupující vláda Mirka Topolánka navrhovala jeho odložení o rok, stejně jako zaměstnavatelé. Odbory naopak trvají na tom, aby zákoník začal platit již v lednu. Pokud by kabinet a ODS jeho odložení dál prosazovaly, chtějí odboráři 25. listopadu v Praze demonstrovat.


Odbory nepřistoupily podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha k dohodě kvůli obavám z toho, jaká vláda zde bude za několik měsíců a tedy i riziku dalšího odložení účinnosti. "O úpravách jsme připraveni intenzivně jednat," dodal Štěch. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl uvedl, že odbory odmítnutím dohody převzaly odpovědnost za ekonomické dopady, které kvůli přijetí chybné legislativy vzniknou. Podle zaměstnavatelů hrozí například kolaps veřejné dopravy, ochromení záchranné služby v podnicích či ohrožení zdravotní péče občanů.


Nečas informoval o tom, že návrh na odložení účinnosti zákoníku o jeden rok leží ve sněmovně. Návrh na jeho projednání ve zrychleném čtení podle něj s pravděpodobností hraničící s jistotou neprojde kvůli vetu poslanců ČSSD a KSČM. Ti mají ve sněmovně 100 hlasů. MPSV proto již zahájilo práce na přípravě novely zákoníku práce, která by měla odstranit chyby v normě. Tato novela ale bude muset projít celým legislativním procesem včetně projednání v tripartitě.


Ani tripartita nemá zcela jasno

Tripartita se zákoníkem zabývala již několikrát, nikdy ale nedospěla k jednotnému postoji. Kritici normy soudí, že sníží konkurenceschopnost firem, zvýší náklady a poškodí ty, kteří shánějí práci. Zastánci naopak míní, že je to moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost a zachovává nezbytnou ochranu zaměstnanců.


Sporná místa v zákoníku se podle podnikatelů týkají například vzniku pracovního poměru jmenováním, zkušební doby, převedení na jinou práci, poskytování náhrady mzdy, různých příplatků a doplatků ke mzdě, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, odstupného či náhrady škody na zdraví. Za nedostatečnou považuje úpravu přechodných ustanovení, jako třeba o vedlejším pracovním poměru, s nímž již dále nový zákoník nepočítá.


Ministr práce Petr Nečas již dříve řekl, že nový zákoník obsahuje přes sedm desítek chyb. V několika ustanoveních by mohl být i v rozporu s Ústavou. Roční odklad by podle Nečase umožnil nedostatky odstranit. Podle ministra nejde o politický konflikt, ale o odstranění konkrétních legislativních chyb.


Zákoník prosadila ve sněmovně ČSSD spolu s komunisty přes veto prezidenta. ČSSD a komunisté se již nechali slyšet, že odložení nepodpoří.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace