Češi měli v tuzemských a zahraničních podílových fondech na konci září 248 miliard korun, což bylo o devět miliard Kč více než na konci pololetí a o 23 miliard korun více než na konci loňského roku. ČTK to dnes sdělila Asociace pro kapitálový trh (AKAT), v jejíž zahraničních fondech bylo na konci třetího čtvrtletí 104 miliard korun, tedy o šest miliard více než koncem června.
Zabodovaly hlavně zajištěné fondy
Třetí kvartál byl ve znamení pokračující stagnace peněžních a dluhopisových fondů způsobený růstem úrokových sazeb, ale také návratu akciových trhů na růstovou dráhu po zakolísání ve druhém čtvrtletí, uvedl člen představenstva AKAT Jan Barta. Zajištěné fondy, jejichž obliba není tolik ovlivněna aktuálním vývojem na finančních trzích, podle něj kralovaly a představují téměř polovinu nových peněz ve fondech za poslední období.
Vývoj ve třetím čtvrtletí z hlediska přítoku peněz do fondů odráží vývoj trhů samotných, řekl David Urbánek z odborného časopisu Fondshop. Investoři "utíkají" z peněžního trhu a dluhopisů z důvodu jejich nízkého zhodnocení. "Jde samozřejmě o chybu, protože vyprodáním dluhopisových pozic v době stagnace se investoři připraví o budoucí růst, který musí zákonitě přijít," dodal.
Největší tržní podíl si i nadále udržují fondy peněžního trhu (96 miliard Kč), nicméně hodnota jejich majetku od začátku roku klesla o 5,5 miliardy Kč. Následují dluhopisové fondy se 41 miliardami, smíšené fondy s 35 miliardami a zajištěné fondy, které s 32 miliardami těsně překonaly akciové fondy. Mezi zahraničními fondy dosáhly zajištěné fondy poprvé v historii vůbec nejvyššího podílu.
