Deset miliard korun již překročily celkové odhadované náklady většinových majitelů společností, kteří se rozhodli vytěsnit menšinové akcionáře. Možnosti získat ve firmě stoprocentní kontrolu využilo za necelý rok a půl celkem 246 majoritních vlastníků, uvedla členka představenstva agentury Čekia Petra Doležalová.
Případů vytěsňování v posledních měsících znatelně ubylo, ale podle Doležalové tento proces ještě určitě není u konce. Tento takzvaný squeeze-out se ještě očekává například u společností ZZN Slaný, ČSAD autobusy Plzeň a Zlínská dopravní.
Největší počet valných hromad svolaných kvůli přechodu všech akcií na jednoho majitele za úplatu se uskutečnil loni od července do října, kdy proběhlo celkem 197 valných hromad a objem náhrad byl vyčíslen na takřka 7,4 miliardy korun. V třetím letošním čtvrtletí bylo svoláno devět valných hromad a na prosinec jsou hlášeny dvě.
Akcionáři s podílem více než 90 procent mohou přinutit ostatní majitele k prodeji jejich podílů od loňského 1. července. Proti vytěsňování se postavilo Ochranné sdružení malých akcionářů, podle kterého mimo jiné menšinoví akcionáři nezískávají odpovídající vyrovnání. Akcionáře podpořili i senátoři a podali ústavní stížnost. Řada akcionářů se aktivně účastní valných hromad a podává žaloby.
Rekordním případem bylo vytěsnění akcionářů u České pojišťovny, kde podle Čekie činil objem výplat podílníkům takřka 1,5 miliardy korun. Více než miliardu korun si musely pro menšinové akcionáře připravit společnosti Severočeské doly a Plzeňský Prazdroj.
