Podle premiéra Topolánka si ovšem ČR ponechá možnost přijmout ochranná opatření v případě, že by byl pracovní trh ohrožen.

Bulharsko a Rumunsko rozšíří evropskou pětadvacítku v lednu 2007. Vstřícný krok vůči novým členům učiní i Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Polsko a Slovensko. Naopak omezení přístupu na svůj pracovní trh pro Bulhary a Rumuny hodlají zavést Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko a Británie. Ve zbývajících zemích rozhodnutí ještě nepadlo.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) míní, že pokud by Česko bránilo Bulharům a Rumunům v přístupu na trh práce, výrazně by tím oslabilo svou vyjednávací pozici ve svém jednání o přístupu na ty evropské trhy, které zůstávají Čechům po vstupu do EU uzavřeny.

Přechodná období se nevztahují na živnostníky a podnikatele či na vysílané zaměstnance. Podle zkušeností ze starých členských států mnozí lidé legalizují své zaměstnání právě fiktivní živností. Například v Německu se mezi cizinci rozšířily takzvané Ich-AG (akciová společnost Já), tedy firmy jednotlivců. Podle ministerstva práce tak přechodná období mohou nahrávat i práci na černo a tzv. švarcsystému.

Podle předpokladů českých úřadů by bulharští a rumunští občané trh práce ohrozit neměli. Ministerská zpráva uvádí, že migrace z Bulharska do Česka je poměrně malá a počty příchozích výrazně nerostou. Ani projekt k přilákání zahraničních odborníků, díky němuž mohou Bulhaři a lidé z dalších států získat v ČR povolení k trvalému pobytu už za dva a půl roku, situaci nezměnil.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist