Vládám se vyplácí snižování daní

Stále více zemí snižuje sazbu daně z příjmu právnických osob, obecně známou jako firemní daň. Menší daňová zátěž do země láká více investorů a tím stimuluje i tvorbu nových pracovních míst. Nové firmy pak dokáží státním pokladnám kompenzovat příjmy, o které stát přišel snížením daňové sazby. Nižší daně se tak samy zaplatí, vyplývá z analýzy sazeb daně z příjmu právnických osob, kterou po celém světě provádí KPMG International již od roku 1993. V letošním roce bylo do průzkumu zahrnuto 86 zemí.

Konkurence mezi zeměmi tlačí sazby daně dolů
Sazby daně z příjmu právnických osob na celém světě dlouhodobě klesají. Důvodem je silná konkurence mezi zeměmi snažícími se přilákat nové investory, kteří přinášejí další daňové příjmy a nová pracovní místa a podporují tak ekonomiku celé země. Během uplynulých 14 let klesla u zkoumaných zemí průměrná sazba daně z příjmu právnických osob o více než čtvrtinu, konkrétně z 38 procent na 27,1 procenta.
Studie KPMG se zaměřila na daňové sazby jak v rámci geografických regionů, tak mezinárodních organizací jako například OECD, G7, EU nebo ASPAC (region Asie a Tichomoří).
V letošním roce zatížily právnické osoby nejvyšší daňovou sazbou země G7, kde činila průměrná hodnota sazby 36,5 procenta. Naopak příjmy právnických osob jsou v průměru nejméně zdaňovány v Evropské unii. Firmy v EU odvádějí státu průměrně 25,7 procenta ze svých příjmů.

V Evropské unii mají nejnižší sazby nováčci
V roce 1993, kdy byl tento průzkum KPMG proveden poprvé, patřilo do Evropské unie pouze 15 států a jejich průměrná sazba daně z příjmu právnických osob dosahovala 38 procent. Za třináct let se unie rozšířila o 10 nových zemí a průměrná sazba daně se snížila téměř o třetinu na 25,8 procenta.
Nejnižší sazby nyní mají "nováčci", kteří vstoupili do unie v roce 2004 - v průměru okolo 18,9 procenta. Noví členové tak zvýšili svoji atraktivitu pro zahraniční investory a stali se pro západní Evropu v soutěži o investice přímou konkurencí .

Nejrazantnější snižování daňové sazby mezi zeměmi EU předvedlo Irsko. Ze 40 procent v roce 1993 dosáhlo současných 12,5 procenta. Polsko snížilo daňovou sazbu z 38 procent v roce 1997 na současných 19 procent, v Maďarsku se sazby drží na 16 procentech.
Také Německo, jedna z nejsilnějších evropských ekonomik, za poslední dekádu radikálně snížilo svoji federální sazbu daně z příjmu právnických osob z 59,7 procenta v roce 1993 na 38,4 procenta v roce 2006. Přesto ale má stále v rámci EU nejvyšší sazbu této daně, následováno Itálií s 37,3 procenty a Španělskem s 35 procenty.

V zemích OECD se průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v letošním roce ustálila na 28,1 procentu, což je o 8,7 procentních bodů méně než byl průměr v roce 1993.

Snížení daní se zemím samo zaplatí
Navzdory vysokým sazbám nepatří v USA daň z příjmu právnických osob k nejúčinnějším rozpočtovým nástrojům. Příjmy z ní odpovídají jen dvěma procentům HDP a představují jen 8,1 procenta všech daňových příjmů Spojených států.
Země s vysokým daňovým zatížením firem (USA, Německo nebo Japonsko) mívají nižší výnosy z těchto daní, měřeno poměrem k HDP. Například pro německou vládu představují příjmy z daní z příjmu právnických osob pouhá 3,5 procenta všech daňových příjmů země a pouze 1,3 procenta HDP.

Ukazuje se, že snižování sazby této daně vyvolává pozitivní efekty, které vyrovnávají ztrátu způsobenou snížením příjmu. Nízké daňové sazby lákají v dlouhodobém horizontu do země více investorů a jsou motivací pro dlouhodobější investice a projekty, což pozitivně působí na rozvoj ekonomiky.
V krátkém a střednědobém období jsou však často nutná opatření, která dopad nízkých daňových sazeb vykompenzují. Mohou to být zvýšená efektivita výdajů nebo rozložení příjmů na širší spektrum zdrojů, třeba na nepřímé daně. Oblíbenou praxí bývá omezení daňových úlev a minimalizace mezer v legislativě. Tuto strategii použili s úspěchem ve skandinávských zemích a v Irsku.

Nízké sazby přinesly růst ekonomik
Pomineme-li země jako jsou Bermudy nebo Kajmanské ostrovy, jež nezatěžují podniky žádnými daněmi, rozhodla se pro politiku nízkých sazeb daně z příjmu právnických osob řada dalších zemí.
Pravděpodobně nejvýraznějším příkladem úspěšného snížení daní je již zmiňované Irsko. V devadesátých letech minulého století irská ekonomika rostla až o 12 procent ročně a přitahovala jak zahraniční kapitál, tak i zahraniční pracovní sílu. Kvůli silné konkurenci ze střední a východní Evropy se růst nyní sice zpomalil na 2,5 procenta, nicméně ještě v roce 2003 přilákalo čtyřmilionové Irsko investice ve výši 34,3 miliardy dolarů - téměř tolik, co osmdesátimilionové Německo (36,1 miliard investic).
Když Irsko v roce 1973 vstoupilo do Evropské unie, jeho HDP byl na 60 procentech evropského průměru. V tomto roce dosáhlo Irsko 110 procent evropského průměru a stane se čistým přispěvatelem do unijního rozpočtu.