Privatizace Unipetrolu byla pro stát nevýhodná

V lednu 2004 kabinet vyřadil ze soutěže tři z celkem šesti uchazečů o petrochemický holding, a tím podle expertního týmu snížil konkurenci. Kdyby vláda nevyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, mohla za Unipetrol získat několik miliard korun navíc, informoval Radiožurnál, který uvedl, že má dosud nezveřejněné kopie zápisu expertní komise.

O Unipetrol se původně ucházelo sedm firem. Poradní komise z nich kvůli formálním nedostatkům vyřadila jednu kanadskou společnost a šest doporučila k postupu do druhého kola tendru. Vláda ale pak vyřadila ještě slovenskou, ruskou a kazašskou firmu. Unipetrol nakonec získala polská společnost PKN Orlen. Špidlova vláda polské firmě holding prodala za více než 14 miliard korun. Podle Špidly kabinet chtěl dosáhnout co nejlepší ceny. "A za druhé, protože ten podnik je strategický a má strategický význam, (chtěli jsme) dosáhnout situace, kdy pořád budeme mít co nejlepší kontrolu nad dalším vývojem po privatizaci. A protože středoevropské nabídky byly nejzajímavější byla dána přednost středoevropskému řešení," řekl pro ČRo Špidla.

Nikdo si nevzpomíná

Ačkoli to byla druhá největší privatizace předchozího volebního období, exministři si na podrobnosti už nevzpomínají. Podle ČRo trpí ztrátou paměti vždy, když jsou dotazováni na klíčové rozhodnutí, z něhož neexistuje žádný záznam. Není známo tedy jak jednotliví členové hlasovali a co navrhovali. "Je nemožné si detailně pamatovat, co kdo říká v debatě, která probíhala hodinu, možná dvě hodiny," říká bývalý exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Zásadní bylo vyřazení tří společností ze šesti, které jsou v jednoznačném rozporu s doporučením meziresortní poradní komise, odvolává se ČRo na nezveřejněné materiály. "Závěry a doporučení komise byly v přímém rozporu s tím, jak Špidlův kabinet postupoval a jeho bývalí členové dodnes tvrdí," uvedla reportáž. Podle exministrů Grosse a Škromacha bylo vše zcela průhledné, protože podl enich vládu zajímalo pouze to, aby prodala Unipetrol co nejvýhodněji. Poradní komise ale výslovně doporučila, aby do 2. kola postoupilo šest uchazečů.

"Všech šest nabídek vyhovuje definovaným požadavkům, kde jediným hodnotícím kritériem byla tehdy celková cena za akcie Unipetrolu a aktiva ČSA. Zachování konkurenčního prostředí v této fázi výběrového řízení je předpokladem pro dosažení maximálního možného výnosu pro stát," uvedla tehdy komise v zápisu. Komisi tvořili odborníci především z ekonomických resortů, FNM a ČKA, dále v ní byly právní a finanční poradenské firmy, za jejichž služby zapaltila vláda několik desítek miliónů korun.

V reakci na pozdější rozhodnutí vlády o vyřazení některých uchazečů uvedla, že "snížila transparentnost privatizačního procesu. Rozhodnutím vlády byly navíc vyřazeny dvě ze tří nejvyšších nabídek, čímž se značně snížila konkurence procesu." Podle exministra finací Bohuslava Sobotky ale vláda snížila počet uchazečů kvůli strategickým a bezpečnostním zájmům.

Kabinet tehdy zadal tajným službám úkol zjistit, zda by nebyl prodej některým zájemcům rizikový, např. kvůli nepřehledné majetkové struktuře. Bývalý člen poslaneckého vyšetřovacího týmu ke kauze Unipetrol a současný ministr průmyslu Martin Říman (ODS) uvedl, že bývalá vláda si nechala vypracovat také zprávy od tajných služeb. "Jestli z toho lze učinit nějaký závěr, tak ta varování tam byla, ale vůči úplně jiným subjektům než vůči těm, které byly vyřazeny," řekl ČRo Říman.

Privatizaci prověřuje i polská strana

Polští státní zástupci nyní mimo jiné prověřují, zda prodej Unipetrolu neprovázela korupce. Ve spolupráci s českou protikorupční policií vyslýchali v minulých týdnech i svědky v Česku, například Špidlu, bývalého premiéra Stanislava Grosse nebo kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra. Výslechy budou pokračovat i po Novém roce.

Polští vyšetřovatelé se o privatizaci Unipetrolu začali zajímat v souvislosti s podezřením na korupci a škodu, která mohla být způsobena firmě PKN Orlen. Někdejší manažer Orlenu Krzysztof Kluzek totiž uvedl, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel o úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun).

Lobbista Spyra je také tím, komu si údajně o pětimilionový úplatek řekl Zdeněk Doležel, šéf kabinetu premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Peníze chtěl prý za to, že takříkajíc "znovu vtáhne do hry" firmu Seta, jejíž zájmy Spyra zastupoval. Seta, se kterou byl spojován podnikatel Pitr, se chtěla stát partnerem Orlenu v Česku. Této role se ale ujal Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Doležel je kvůli domnělé žádosti o úplatek od dubna stíhán pro pokus o podvod.

S Agrofertem a s americkou firmou ConocoPhilips Orlen ještě před koupí Unipetrolu uzavřel smlouvy, na základě kterých měly tyto dvě společnosti získat některé části Unipetrolu. Podle nového vedení Orlenu jsou ale smlouvy pro firmu nevýhodné. Agrofert kvůli nim vede s Orlenem arbitráž. Požaduje mimo jiné zaplacení penále ve výši 77 milionů eur, tedy více než dvou miliard korun.

Kromě policie a státních zástupců se o prodej Unipetrolu zajímaly rovněž zvláštní vyšetřovací komise českého a okrajově i polského parlamentu. Zatímco ta česká nezjistila žádná pochybení, podle polských poslanců mohla česká vláda za Unipetrol dostat v přepočtu až o pět miliard více, než nabídl Orlen. Zájemce se však nedostal do užšího kola výběrového řízení.