Při dalších prognózách ekonomického růstu je podle něj třeba počítat také s výrazně posilující českou měnou. Růst české ekonomiky ovšem považuje za stabilní.
Ekonomický růst začíná podle něj být na základě analýz za poslední tři čtvrtletí doprovázen "ostny vnitřních i vnějších nerovnováh". "Pokud jde o ekonomický růst, nemám tam nějak varovně zdvižený prst, ale tyto okolnosti je třeba vzít v budoucích prognózách v úvahu," upozornil Fischer.
Podle prvních údajů ČSÚ činilo tempo růstu HDP za třetí čtvrtletí 5,8 procenta. ČSÚ současně snížil odhad růstu za 2. čtvrtletí z původně oznámených 6,2 procenta na šest procent a v prvních třech měsících roku ze 7,1 na 6,4 procenta. "Možná, že revidovaná čísla zkorigovala některá očekávání, trochu se mění růstové souvislosti," řekl Fischer. Revize dat považuje za běžnou součást statistické práce a například údaje o hrubém domácím produktu se zpřesňují i několik let.
I v případě podílu deficitu veřejných financí na HDP, který vyvolal velkou pozornost, protože přetekl hranici "magických konvergenčních" tří procent, je podle Fischera třeba počítat s tím, že příslušná data se zpřesňují až čtyři roky, podle toho, jak jsou k dispozici dokonalejší a přesnější výsledky.
Varovný prst na rozdíl od Fischera zdvihají analytici. Podle Aleše Michla z Raiffeisenbank ekonomika zpomalí a problémy s vysokým deficitem rozpočtu se projeví "dvojnásob", poškodí českou měnu a vytvoří tlak na zvyšování úroků. Měnová a fiskální politika podle něj není zrovna dobře koordinovaná, a proto problém dvojího deficitu může dále bobtnat.
Podle dalšího analytika Davida Marka z Patria Finance je v souvislosti se statickými daty problémem evidence dvojího deficitu v české ekonomice. Oba schodky, veřejných rozpočtů i běžného účtu, se pohybují kolem čtyř procent HDP, což jsou podle něj pro rychle rostoucí ekonomiku stále ještě akceptovatelné hodnoty. Jejich další prohloubení, případně zpomalení růstu ekonomiky, by však podle Marka mohly přinést obavy investorů a vyšší kolísání kurzu koruny.
