Každý Čech dluží 78.000 korun

Na každého Čecha tak připadá dluh přesahující 78.000 korun. Za celý loňský rok se stát zadlužil o více než 111 miliard korun.
Hlavní příčinou rostoucího zadlužení vlády bylo i v loňském roce opět deficitní hospodaření. Schodek rozpočtu dosáhl 97,6 miliardy korun. Dalších 20 miliard korun činila úhrada části ztráty České konsolidační agentury.

Předpovídat vývoj státního dluhu bylo v posledních čtyřech letech podle analytika Patria Finance Davida Marka snadné řemeslo. "Stačí se zaměřit na řád stovek miliard a na drobné nehledět. V roce 2002 činil státní dluh skoro 400 miliard korun. Za každý rok přidejte 100 miliard a na konci roku 2006 Vám vyjde 800 miliard," uvedl s tím, že od přesného údaje činí odchylka pouze 2,5 miliardy korun.

I v letošním roce je podle Marka možné se spolehnout na prohloubení dluhu díky státnímu rozpočtu. "Ten přidá dalších zhruba 100 miliard. A pravidlo pro předpovídání státního dluhu bude platit i nadále: na konci letošního roku se dočkáme překonání hranice 900 miliard," dodal Marek.

Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě poklesl na 17,1 procenta z 19,5 procenta na konci třetího čtvrtletí. Pro loňský rok tak byl splněn 20 procentní cíl.

Takzvaný obchodovatelný státní dluh na konci prosince dosáhl 765 miliard korun a za poslední tři měsíce stoupl o 53,7 miliardy korun.Průměrná splatnost státního dluhu stoupla na 6,2 roku, zatímco ještě na konci září činila 5,9 roku.

V zahraničním financování stát v posledním čtvrtletí čerpal vládní půjčky od Evropské investiční banky ve výši 2,4 miliardy korun. Za celý loňský rok si takto stát půjčil sedm miliard korun.
Na domácím trhu stát svůj dluh loni financoval především střednědobými a dlouhodobými dluhopisy, jejichž objem dosáhl 159,4 miliardy korun. Stát tak překročil své vlastní limity o 6,3 procenta. Důvodem bylo zařazení první aukce korunového dluhopisu s třicetiletou splatností, ve které byla nakonec uspokojena poptávka 13,1 miliardy korun.

Letos si vláda půjčí 160 miliard

Státní dluh je tvořen dluhy centrální vlády a vzniká především kumulací schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2007 vyplývá, že vláda by si měla letos půjčit 159,2 miliardy korun. Částku tvoří deficit státního rozpočtu v předpokládané výši 91,3 miliardy korun, plánované maximální zdroje pro Českou konsolidační agenturu ve výši 13,3 miliardy korun, desetimiliardová rezerva na vyplácení důchodů, financování státních dluhopisů za 43 miliard korun a splátky půjček od Evropské investiční banky ve výši 1,8 miliardy korun.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten v roce 2005 stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. V roce 2006 veřejný dluh podle odhadů analytika Patria Finance Davida Marka překonal jeden bilion korun.

Veřejný dluh ale rostl pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP poklesl v roce 2005 podle říjnových údajů Eurostatu na 30,4 procenta. Poměr vládního dluhu k HDP se v eurozóně předloni zvýšil na 70,8 procenta z 69,8 procenta v roce 2004. Podobný vývoj zaznamenala celá Evropská unie, kde se tento poměr zvýšil na 63,2 z předchozích 62,4 procenta.

Česká republika je na tom ve srovnání se sousedy podle údajů z roku 2005 lépe. Polsko mělo předloni veřejný dluh 42 procenta HDP, Slovensko 34,5 procenta, Maďarsko 57,7 procenta. Naopak ČR nemůže konkurovat pobaltským zemím. Litva měla v roce 2005 veřejný dluh ve výši 18,7 procenta HDP, Lotyšsko 12,1 procenta a Estonsko 4,5 procenta.

Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.