Odboráři podrobili kritice koaliční dohodu ODS, KDU-ČSL a zelených. Označili ji za nesourodý dokument plný neprovázaných a protichůdných kroků. Zamýšlené snížení daní podle nich nejde příliš dohromady s plánovaným snižováním schodku veřejných financí, ve státní pokladně by naopak chyběly desítky miliard korun na zdravotnictví či důchody. K těmto závěrům dospěla analýza odborů, kterou novinářům představil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek však s výtkami odborů nesouhlasí a považuje je za zjednodušující.
Pokud podle Štěcha vláda nepodloží své záměry propočty a nesdělí, kde chybějící miliardy získá, "zodpovědným poslancům" prý nezbývá než kabinet nepodpořit. "Já kdybych byl poslancem, tak ji (vládu) nemůžu podpořit. I když bych si přál, aby tady vláda byla. Přál bych si, aby se tu nějakou dobu vládlo jinak, ať se to vyzkouší, ale tohle je experiment," řekl Štěch, který je současně senátorem za ČSSD.
Odboráři tvrdí, že po uvedení trojkoaličních záměrů do praxe si pohorší 80 procent zaměstnanců.
Cíl vlády snížit schodek veřejných financí považují odbory za správný, nelíbí se jim ale cesta k němu. Trojkoalice počítá s poklesem daní z příjmu na 17 až 19 procent. Tento krok je podle odborů výhodný jen pro lidi s příjmem nad 30.000 korun.
Podle odborářských propočtů by kvůli navrhovanému snížení daní z příjmu a zrušení daně z dividend a kapitálových výnosů rozpočet přišel až o 80 miliard korun. Zrušení daňového bonusu pro rodiny a společného zdanění manželů by naopak přineslo 11 miliard. Po odstranění dědické a darovací daně a daně z převodu nemovitostí by nepřiteklo 14 miliard.
Složená daňová kvóta v ČR je podle analýzy pod průměrem 25 členských států EU. Štěch uvedl, že loni činila 35 procent a v EU průměrně 40 procent. Pokud by ČR měla průměrnou evropskou kvótu, v příštím roce by přebytek veřejných financí překročil 50 miliard korun, propočítaly odbory.
"Nevoláme po zvýšení daní, ale varujeme před jejich neuvážených rychlým snížením," řekl Štěch. Pokud by se daňová kvóta podle odborů v roce 2009 snížila pod 34 procent, příjmy rozpočtu by klesly proti loňsku až o 200 miliard.
Snížení sociálních výdajů z 56 procent hrubého domácího produktu pod 50 procent - tedy asi o 60 miliard - by podle odborů znamenalo mnohem větší škrty než jen rušení příspěvku pro prvňáky či pohřebného. Bylo by tak nutné zavést poplatky ve školství či zdravotnictví.
Důchodovou reformu považují odbory za potřebnou. Jsou ale proti možnosti vyvázat se z placení odvodů a jejich část převést do spoření.
"Výtky odborů vůči koaliční dohodě jsou schematické, zjednodušující a nerespektující základní makroekonomické souvislosti a dynamiku ekonomiky," oponuje Drábek. Odboráři prý posuzují jen přímé dopady, nedokážou uvažovat v širších souvislostech. To je patrné například u navrhovaného poklesu daně z příjmu, která by motivovala k vyšší výkonnosti, a tím k vyššímu výběru daní, dodal předseda Hospodářské komory.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



