Markéta Šichtařová: Výpadek nelze určit

Současný ministr financí Miroslav Kalousek se chce zasadit o prosazení konceptu rovné daně z příjmů fyzických a právnických osob. Počítá s tím i koaliční smlouva. Daňová reforma se má ale dotknout i dalších parametrů současného systému. Mají se například zvýšit odčitatelné položky až na trojnásobek. V plánu má také zrušit daň z dividend, z kapitálových výnosů, dědickou daň a některé další.

Cílem daňové reformy je zvýšení ekonomického růstu, a tím snížení podílu deficitu státního rozpočtu po HDP a zároveň dosažení nižší složené daňové kvóty. Rovněž má vyhovět povinnosti transponovat do 1. ledna 2008 směrnici EU o ekologické daňové reformě. Nejen o tomto jsme si povídali s Markétou Šichtařovou, analytičkou Next Finance, která se stala v listopadu loňského roku poradkyní ministra financí.


Vládní koalice v čele s ministrem financí Miroslavem Kalouskem navrhuje zavedení rovné daně ve výši 17 - 19 % a zároveň rozšiřování možností odčitatelných položek. Hrozí nám výpadek veřejných rozpočtů okolo 100 mld. korun, jak to tvrdí opoziční ČSSD?

Je to mnohem komplikovanější, než se na první pohled může zdát. Troufnu si říct, že kdokoliv se bude snažit tvrdit, že ví, jaký bude výpadek státního rozpočtu po provedení daňové reformy, tak buď lže, nebo o ekonomice neví vůbec nic. Výpadek nelze přesně určit, neboť nemůžeme spočítat přesné chování ekonomických subjektů, tak jak se o to snaží v centrálně plánovaných ekonomikách. Změníme-li sazbu daně, změní se zhruba do roka a půl chování lidí a nemůžeme tak předikovat snížení výnosu, který to způsobí. Ani ekonometrické modely nedokáží namapovat psychologické aspekty chování lidí. Samotný odhad 100 mld. je podle mě nadsazený a deficit se bude pohybovat spíše v desítkách mld., ale více než 50 mld. to s největší pravděpodobností nebude. To bude nutné kompenzovat jedině zvýšením jiných, nepřímých daní.


Koaliční smlouva rovněž počítá se zrušením daně z nemovitostí, nezpůsobí to nedostatek zdrojů v obecních rozpočtech?

Pokud by se jednalo o zrušení obou složek daně z nemovitostí (daně z pozemků a daně ze staveb - pozn. red.), výpadek ve zdrojích obecních rozpočtů by se jistě dostavil. Rozdíl by se pak musel nejspíš dorovnávat ze státního rozpočtu. To ale není argument pro nezrušení této daně, neboť je u nás neproduktivní. Veškeré daně, které mají výnos do přibližně 5 mld., považuji za neúčelné, neboť v porovnání s jejich náklady se je nevyplatí vybírat a jen to zbytečně zatěžuje ekonomické subjekty. Určitě by tedy zrušení daně z nemovitostí stálo za risk i za cenu nutnosti dorovnání z centrálního rozpočtu.


Trojkoalice se také zavázala k transpozici směrnice o ekologické daňové reformě. Ta by měla zvýšit nepřímé zdanění zdrojů znečištění a zároveň snížit zdanění práce. I přesto, že je tedy fiskálně neutrální, může mít nějaké dopady na ekonomiku?

Hypoteticky ano, prakticky to moc nečekám. Otázkou je, kdy se  zavede a ne, jestli se zavede, neboť jsme k tomu právně vázaní. Pokud se zvyšují nepřímé daně a snižuje se přímé zdanění, tak je to vždycky pro ekonomiku atraktivní. Dosavadní vysoké zdanění práce považuji za jeden z největších problémů české ekonomiky a české daňové soustavy. Obávám se ale, že změny budou tak malé, že ani nebudou mít reálný ekonomický dopad. Je to krok správným směrem pro ekonomickou aktivitu, ale rozhodně to nemůže suplovat změnu sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob.


Představitelé současné vlády chtějí snížit deficit státního rozpočtu na 2,6 % HDP v roce 2009 a zároveň do tohoto roku snížit daňovou kvótu pod 34 % HDP, je to vůbec reálné? Budou na to mít například dostatečnou sílu, když se ve sněmovně budou muset opírat o bývalé poslance opozice?

Ekonomicky to reálné je. Problém českého státního rozpočtu není tak na příjmové straně, jako spíše na výdajové, kde je nutné škrtat hlavně v sociální oblasti. Politická průchodnost je jiná otázka. Můj osobní názor je, že na toto nebude mít koalice dostatečnou sílu.


Na veřejné rozpočty bude mít vliv i prosazení či neprosazení reformy důchodového systému. Je podle Vás reálné, že se na tom politici po ostré předvolební i povolební kampani shodnou?

Myslím si, že je to ještě méně reálné než u předchozí otázky. Je to ale čistě můj osobní názor.