Náhradní cesta ropy do ČR by stála až stovky milionů

Novinářům to sdělil místopředseda vlády Alexandr Vondra. Jednání o zajištění dopravy ropy v případě krize prostřednictvím ropovodu TAL z italského Terstu do německého Karlsruhe a poté ropovodem Ingolstadt (IKL) do ČR zahájila Česká republika v minulém týdnu.

"Při plném využití kapacity ingolstadtského ropovodu lze pokrýt valnou většinu našich potřeb. Pokud z toho budou vyplývat nějaké dodatečné investiční náklady, nejsou ani nepřiměřeně vysoké, jak vyplynuly z dnešní diskuse," řekl Vondra po zasedání bezpečnostní rady státu. Na dotaz ohledně výše těchto investic odpověděl, že "stovky milionů".

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman minulý pátek po zahájení jednání o využití TAL uvedl, že pokud by ČR v krizové situaci využila jihozápadní evropskou cestu, finančně by ji to nic nestálo; o případné náklady by se postarala firma Mero, která provozuje českou část Družby a celý ropovod IKL. "Mero je sice stoprocentně vlastněno státem, nicméně nedostává ze státního rozpočtu žádné dotace a já nepředpokládám, že by je v budoucnosti dostávalo," uvedl Říman.

Ropovody Družba a IKL se setkávají v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Smlouva by měla umožnit uvolnění kapacity ropovodu TAL tak, aby v případě krize v zásobování Družbou mohla být využita plná kapacita ropovodů TAL a IKL ve výši zhruba devíti až desíti milionů tun ropy za rok. Toho by bylo možné dosáhnout, pokud se rafinerie v německém Karlsruhe, kterou TAL zásobuje, domluví na dalším zásobování s provozovatelem francouzského ropovodu SPSE vedoucího z Marseille. Ten v současnosti není plně vytížen. Tím se uvolní TAL pro potřeby ČR.

Jak Říman uvedl minulý týden, ekonomicky výhodné by pro ČR bylo i to, že evropskou jihozápadní cestou a ropovodem Družba na českém území by bylo možné zásobovat i sousední Slovensko. Tok Družby na českém území se totiž dá otočit.
Spor Ruska a Běloruska zastavil od minulého pondělí na tři dny dodávky ropy Družbou do Polska, Německa, na Ukrajinu, na Slovensko, do České republiky a Maďarska. Ruská firma Transněfť zastavila tranzit přes běloruské území s odůvodněním, že Bělorusko nelegálně odčerpávalo její ropu jako formu platby za jednostranně uvalené tranzitní poplatky.