Nová vláda podle analytiků zásadní ekonomické reformy neprosadí

Trojkoaliční vláda Mirka Topolánka, která dnes získala důvěru poslanecké sněmovny, zřejmě nebude mít dostatečnou sílu na zásadní ekonomické změny. Mezi ty řadí analytici oslovení agenturou ČTK především reformu veřejných financí, zefektivnění výdajů státního rozpočtu a reformu důchodového systému. Získání důvěry pravděpodobně neovlivní ani postoj finančních trhů; bezprostřední dopad na ekonomiku tak bude nulový, míní ekonomové.

"Vládě nejsou připisovány velké šance k prosazení jejího programu, což ale paradoxně může vést k tomu, že každý její dílčí úspěch může být považován za příjemné překvapení," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Poprvé od doby přechodné vlády Josefa Tošovského v roce 1997 podle něj nastupuje vláda s výrazně proreformním ekonomickým programem, jehož realizace by posunula zemi výrazně dopředu.

"Nevýhodou startovací pozice českých reforem, kupříkladu ve srovnání se Slovenskem roku 1998, není jen rozložení sil v Poslanecké sněmovně, ale také slabé vnímání urgence těchto reforem ve společnosti," dodal Sobíšek.

Michl: To, co je k prosazení změn třeba, se zatím neděje
Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla by se vláda měla zaměřit především na efektivitu výdajů rozpočtu. Jinak se totiž plán na snížení daní změní v nutnost daně zvýšit.

"Podle mého názoru je na zásadní změny potřeba silná vláda, tu nemáme. Je třeba je udělat co nejdříve po volbách, to jsme prošvihli. Je třeba spolupráce lídrů největších stran, o čemž pohybuji. A je třeba je prodiskutovat s odbory, podnikatelskými svazy a médii, aby si je vzali za své, což se neděje," uvedl Michl.

Šichtařová: Vláda s tak slabou podporou je stejná jako žádná vláda
I když nadnárodní investoři bývají na jednání o vládě velmi citliví, v českém případě již podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové vůči podobným politickým hrátkám dávno naprosto otupěli. "Úvaha investorů - a ponechme stranu, zda mají pravdu či nikoliv - totiž bude znít tak, že vláda s tak vratkou podporou je pro ekonomiku prakticky stejná, jako žádná nebo úřednická vláda," uvedla Šichtařová.

Navíc vláda podle ní nemůže ekonomiku ovlivňovat pružně a výrazně. "Jakékoliv kroky vlády protlačené parlamentem se projeví v reálné ekonomice teprve až se zpožděním několika čtvrtletí nebo dokonce až v následujícím funkčním období," dodala.

K samotnému ekonomickému programu vlády se ekonomové nestaví odmítavě, ale mají obavy z jeho realizace. "Ekonomickou část volebního programu pokládám vcelku za realistickou, ale splnění závazku snížit daňové zatížení všem daňovým poplatníkům bude vyžadovat jistou tvořivost při interpretaci," uvedl Sobíšek. Šancí podle něj nicméně je, že proti předchozímu volebnímu období by nemusely být klíčové zákony, pokud již projdou sněmovnou, vraceny v takové míře Senátem.

Z dlouhodobějšího pohledu je ale podle analytika Davida Marka nezbytné, aby vznikla proreformní vláda s jasnou podporou ve sněmovně. Při současném rozložení sil ve sněmovně bude podle Marka jakékoli řešení nestabilní a prosadit výraznější změny v daních, penzích či výdajích ze státního rozpočtu bude nadmíru obtížné, ne-li nemožné. "Čím později budou nové volby, tím více času promarníme," dodal Marek.