Zavedení rovné daně u fyzických osob tak, jak ji s ní počítá v hrubých rysech program trojkoaliční vlády Mirka Topolánka (ODS), by pro některé příjmové skupiny znamenalo zvýšení placených daní a snížení čistých příjmů. Pokud chce tedy vláda splnit slib, že si při reformě nepohorší žádný plátce daně, bude muset kromě sazby daně upravit rovněž slevy na dani nebo odečitatelné položky. Vyplývá to ze studie společnosti Patria Finance.


"Lze odhadnout, že při 17procentní rovné dani by si pohoršili lidé s hrubými příjmy do 24.000 korun měsíčně, při 18procentní rovné dani lidé s příjmy nižšími než 28.000 korun měsíčně a při 19procentní rovné dani lidé s příjmy pod 32.000 korun měsíčně," uvádí studie.
Vláda ve svém programu počítá s tím, že zavede rovnou daň mezi 17 až 19 procenty. Touto sazbou by měly být zatíženy příjmy fyzických osob, firemní zisky a na stejné úrovni by měla být rovněž základní sazba DPH. Zároveň by měly být zrušeny majetkové daně, jako například daň z nemovitostí nebo daň dědická a darovací. Zrušením těchto daní by státní rozpočet přišel o 15 miliard korun.


Pohorší si dvě třetiny zaměstnanců
Podle údajů za loňské 3. čtvrtletí vzrostla průměrná mzda v tuzemsku na 19.968 korun. Za celý rok 2006 překročí podle odhadů 20.000 korun a v letošním roce by se mohla dostat nad 21.000 korun. Dvě třetiny zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhnou. Daň z příjmu fyzických osob se nyní pohybuje mezi 12 až 32 procenty v závislosti na výši příjmu. Například lidé, kteří vydělávají do 15.000 hrubého, dnes mají sazbu daně 12 procent.


Inkaso daně z příjmu fyzických osob by podle studie při zavedení 17procentní daně stouplo o čtyři miliardy korun, při 18procentní sazbě o 16 miliard korun a při 19procentní sazbě o 28 miliard Kč při současných slevách na dani. Pokud by si ovšem neměl žádný plátce daně z příjmu pohoršit, musely by se slevy na dani zvýšit a dopad na rozpočtové příjmy by byl negativní.


Ministr financí Miroslav Kalousek nedávno uvedl, že úpravu daní změna odečitatelných položek doplní. Při zavedení 19procentní sazby daně z příjmu fyzických osob by odečitatelná položka na poplatníka mohla činit 100.000 Kč a na vyživovanou osobu 30.000 Kč, uvedl Kalousek jednu z možných variant. Podklady pro politické rozhodnutí o tom, jaká sazba bude zavedena, budou podle Kalouska hotovy zhruba do konce dubna či května.


Podle studie je daňový systém nastíněný v hrubých obrysech vládou reálný. Pokud by vláda zavedla 19procentní rovnou daň, mohla by ponechat současnou základní sazbu DPH. "Snížení celkové daňové zátěže by proběhlo výhradně v podobě snížení přímých daní," uvádí studie. Výpadek 15 miliard korun za zrušení majetkových daní by pak vykompenzovalo zvýšení snížené sazby DPH z pěti na sedm až osm procent. V případě zavedení nižší daňové sazby by ovšem musela vláda úměrně tomu zvyšovat sníženou sazbu DPH tak, že by v některých případech mohla být vyšší než základní sazba DPH.


"Výpočty neberou do úvahy ekonomické důsledky daňové reformy, tj. vliv na ekonomickou aktivitu. Přitom lze očekávat, že snížení přímých daní by mohlo pozitivně ovlivnit motivaci k investicím, podnikání a práci a díky zrychlení hospodářského růstu a poklesu nezaměstnanosti zvýšit daňové příjmy," uvádí studie ovšem s tím, že podmínkou realizace daňové reformy s poklesem celkové daňové zátěže jsou ovšem úspory na straně výdajů veřejných rozpočtů.


Podle opozičních sociálních demokratů však výpadek příjmů státního rozpočtu bude činit zhruba 135 miliard korun, což jsou asi čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle nedávného vyjádření stínového ministra financí Bohuslava Sobotky uvedená daňová reforma zvýší daňovou zátěž pro 91 procent lidí a zdvojnásobí deficit veřejných rozpočtů. Negativní dopad na ceny bude podle něho také mít ekologická daňová reforma.