Chování bank a dalších finančních institucí vůči klientům se zřejmě zlepšuje. Finanční arbitr v loňském roce udělil pokuty za necelých 237.000 korun. To je nejméně za poslední tři roky. V roce 2005 pokuty činily přes 943.000 korun a v roce 2004 570.000 korun.
Snížil se především objem sankcí udělených institucím za porušení informační povinnosti, sdělil na tiskové konferenci finanční arbitr Otakar Schlossberger. Na něj se mohou občané od ledna 2003 obracet při podezření na ztrátu peněz u peněžních institucí.


Klesá i počet řešených případů. Loni přijal finanční arbitr k řešení 77 případů z celkového počtu 360 podnětů. V roce 2005 to přitom bylo 160 případů z celkových 532 podnětů. "Pravděpodobně dochází ke změně chování finančních institucí ke klientům," uvedl Schlossberger. Podle něj častěji finanční instituce řeší případy s klienty dříve než se dostanou k finančnímu arbitrovi.


Z celkového počtu řešených případů jich bylo 52 oprávněných a 25 neoprávněných, zatímco předloni shledal arbitr 102 oprávněných a 58 neoprávněných. "Nejvíce oprávněných případů spadá do oblasti vydávání a užívání platebních karet," dodal Schlossberger. Neoprávněné jsou takové případy, které nespadají do zákonných kompetencí finančního arbitra. Ten může rozhodovat spory mezi klientem a finanční institucí v případě převodů peněz a v případě využívání elektronických platebních prostředků, zejména platebních karet.
Arbitr loni rozhodl celkem v 32 případech, přičemž v 20 případech padlo rozhodnutí ve prospěch instituce a v 12 případech ve prospěch klienta, tedy navrhovatele. V roce 2005 rozhodl v 75 případech, z toho v 54 případech ve prospěch instituce.


Vyřešení případů finančním arbitrem v průměru trvá 95 kalendářních dnů. Většinou jde o stížnosti týkající se 5000 až 6000 korun, v případě elektronických nebo internetových transakcí jde o částky vyšší, uvedl arbitr.
Klienti mohou během řízení před arbitrem vzít zpět svoji stížnost, například poté, co se dohodli s bankou. Počet tzv. zpětvzetí se v poměru k celkovým počtům řešených případů podle arbitra loni zvýšil. Loni tak klienti vzali zpět 21 případů ještě před dořešením před arbitrem, předloni 27. "O zvýšení poměru se zasloužila především jedna instituce, a to Česká spořitelna," uvedl Schlossberger, který má od loňska možnost zveřejňovat i informace chování konkrétních institucí. Negativní informace zatím sdělovat nechce.


Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním ústavem. Arbitr zahajuje řízení na návrh klienta. Ten jej může podat písemně formou dopisu, elektronicky na formuláři vypracovaném arbitrem nebo faxem. Řízení před arbitrem je zdarma, každý účastník nese jeho náklady sám. Činnost arbitra hradí Česká národní banka.
Loňské náklady kanceláře finančního arbitra činily deset milionů korun, zatímco předloni to bylo 10,4 milionu korun.
Ministerstvo financí počítá do budoucna s transformací kanceláře finančního arbitra na finančního ombudsmana, který by měl na finančním trhu rozšířené kompetence.