Antimonopolní úřad ale nemá nástroje, jak v tom obchodníkům zabránit. Pecina zmínil vysoké poplatky za zavedení výrobků do nabídky obchodů či různé příspěvky na chod provozoven, jejichž smluvní podmínky ale obchodníci později mění ve svůj prospěch.
Podle Peciny by zákon měl tyto praktiky postihovat. Zástupci obchodníků ale tvrdí, že zpřísnění legislativy není potřeba. "Supermarkety, neříkám že všechny, vybírají (od dodavatelů) peníze předem, a poté jednají o dodatečném snižování ceny (za dodané výrobky), aniž by to bylo řešeno podmínkami. Podle našeho názoru se chovají nekalým způsobem," řekl Pecina na konferenci Retail Summit.
Dodal, že antimonopolní úřad však nyní nemá možnost, jak těmto praktikám silných obchodních řetězců zabránit. "K supermarketům se v podstatě vyjadřujeme pouze tehdy, když fúzují, a to v okamžiku, kdy máme dvacet řetězců a žádný z nich není dominantní," upozornil Pecina.
Upravit vztahy mezi dodavateli a odběrateli měla novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou loni vetoval prezident Václav Klaus. Novela například zakazovala obchodníkům požadovat od dodavatele peněžní či nepeněžní plnění za zařazení zboží do prodeje a za výhodné umístění zboží v provozovně, dodatečné změny v uzavřené smlouvě, dodatečné bezplatné služby či nepřiměřené příspěvky na úhradu nákladů na propagaci.
Podle Peciny ale výsledná podoba novely byla kvůli pozměňovacím návrhům některých poslanců nekvalitní, protože například zakazovala dodávky zboží do obchodů za cenu nižší než náklady, což by bylo možné jen obtížně kontrolovat. Navíc hrozilo riziko, že kvůli této úpravě vzrostou ceny zboží.
"Myslím si stále, že tuto oblast (vztahy dodavatelů a obchodníků) bychom regulovat měli, nikoli však způsobem, jak to nakonec dopadlo v Poslanecké sněmovně. Okamžitě bychom totiž měli tisíce podnětů a stejně bychom se s nimi nebyli schopni vypořádat," podotkl Pecina. Jedním dechem poznamenal, že antimonopolní úřad nemá ambici hovořit do ceny výrobků prodávaných v obchodech.
