Globální oteplování a s ním spojený častější výskyt živelních katastrof se zřejmě dlouhodobě projeví ve zvýšení cen pojištění majetku. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pojišťovacími odborníky. Experti z Mezivládního panelu pro změny klimatu minulý týden zveřejnili zprávu, podle níž je oteplování planety nepochybné a významný podíl na tom má lidská činnost.


"Pojišťovnictví jako celek musí zvýšené četnosti a rozsahu škod v důsledku pojistných událostí zapříčiněných klimatickými změnami čelit zvýšením rozpětí rizikové složky v pojistném. To se může selektivně promítnout do ceny pojistného," řekl Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní.


Zajištění bude dražší
Pojišťovny ve své kalkulaci pojistného vycházejí mimo jiné z frekvence škod, průměrné škody a statistických údajů a modelací vývoje, takže lze reálně očekávat, že se tato skutečnost projeví v růstu cen přímého pojištění i zajištění, uvedl vrchní ředitel úseku zajištění České pojišťovny Bohdan Minol.
"Jak ukazují škody z povodní (1997 a 2002), tíhy sněhu (2006) nebo hurikánu (2007), nemůžeme si myslet, že se českému trhu tyto škody budou vyhýbat, a nedojde tak k dopadu na ceny přímého pojištění," dodal. Ceny přímého pojištění jsou podle něj dále ovlivněny cenou katastrofického zajištění a ta bude za předpokladu rostoucího počtu škod způsobených přírodními živly celosvětově stoupat.


Globální oteplování ovlivňuje především zajištění proti katastrofickým rizikům, takže pojistitelé budou muset důkladněji pracovat se svým zajištěním a pozorně sledovat finanční pozici svých zajistitelů, souhlasil ředitel makléřské společnosti Insia Ivan Špirakus. Náklady na zajištění mohou podle něj v budoucnu opět stoupat.


V Evropě se zastaví pokles cen
Vzhledem k nynějšímu přebytku kapitálu na světových trzích však prý nelze v blízké době čekat bezprostřední dopad do cen či podmínek pojištění v Evropě. Vliv orkánu Kyrill by mohl znamenat zastavení současného propadu cen v Evropě. V dlouhodobém horizontu a při častém opakování velkých přírodních katastrof by se ale mohlo stát, že některá rizika či oblasti se stanou komerčně nezajistitelné, podobně jako třeba hurikány na Floridě, poznamenal.
Pak by měl podle Špirakuse nastoupit stát a pomocí speciální státní zajišťovny převzít katastrofické škody od pojišťoven (nad určitý limit). Takovéto mechanismy jsou v řadě států EU i v USA. Po povodni v roce 2002 se o tom vážně diskutovalo i v Česku. Šulc nadnesl možnost, zda by pojišťovny neměly uzavřít nějakou "kartelovou" dohodu o společném postupu v případě katastrof. "Kdyby totiž některá pojišťovna nechtěla na zdražování pojistek přistoupit, bylo by to jistě marketingově zajímavé, ale možná i hodně riskantní," podotkl.


Teplota na Zemi se podle zprávy panelu může do konce století zvýšit až o 6,4 stupně a hladina oceánů stoupnout až o 58 centimetrů. Vědci upozorňují na to, že i když se podaří snížit nynější úroveň emisí skleníkových plynů, bude oteplování ovzduší i zvyšování hladiny oceánů pokračovat ještě stovky let. Podle dokumentu je také pravděpodobné, že v důsledku klimatických změn se budou častěji vyskytovat extrémní projevy počasí jako vlny veder nebo silné srážky.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru