Podle analýzy, kterou na toto téma nechala vypracovat veřejnoprávní Švédská televize (SvT), mohou celkové dosavadní škody dosáhnout v přepočtu až 7,5 miliardy Kč a vzhledem k tomu, že elektrárna Forsmark v minulých dnech nedostala povolení k obnovení chodu reaktoru, může tato suma nakonec vzrůst ještě více.

Právě Forsmark se od loňského léta dostal do centra pozornosti poté, co prověrky zjistily vážné závady na zabezpečovacím zařízení a v dodržování bezpečnostních předpisů. Jen vloni tak problémy ve Forsmarku přišly na 1,4 miliardy švédských korun (asi 4,2 mld. Kč).

Vzhledem k tomu, že dva bloky tamní elektrárny ještě stále nejsou v činnosti a není přesně jasné, kdy k obnovení jejich chodu dojde, se předpokládaná ztráta zvýší ještě nejméně o půl miliardy SEK (1,5 mld. Kč).

Také první reaktor v další elektrárně Oskarshamn byl nedávno kvůli opravám a rekonstrukci zastaven, takže tento výpadek podle SvT znamená ztrátu dalších více než 1,5 miliardy Kč.


Kdo to zaplatí?

Odborníci se zatím liší v odhadech, zda a nakolik tento stav postihne švédské spotřebitele. Díky velmi teplé zimě ceny elektrické energie v poslední době výrazně poklesly a ředitel elektrárny Forsmark Jan Edberg tvrdí, že výpadky reaktorů tento stav nijak zvlášť nezmění.

Analytik Roger Fredriksson však v deníku Svenska Dagbladet poukázal na to, že ceny se pod vlivem výpadků raketově zvedly již vloni na podzim a pokračující problémy jejich další pokles daný mírnou zimou brzdí. Proto podle něj celkový účet tak jako tak zaplatí zákazníci a nikoliv chybující vlastníci.


Bezpečnost jádra

Perspektivně nejzávažnější otázkou ovšem zůstává, jak problémy a odhalení z porušování bezpečnostních předpisů ovlivní důvěru švédské veřejnosti v jadernou energetiku jako takovou. Švédsko totiž v roce 1980 v celonárodním referendu odhlasovalo celkovou likvidaci všech svých tehdejších 12 jaderných reaktorů do roku 2010.

Poté, co byly na přelomu tisíciletí uzavřeny první dva reaktory elektrárny v jihošvédském Barsebäcku, se ovšem celý proces zastavil a důvěra v atom v poslední době naopak evidentně rostla. Byla však založena na dlouhodobém přesvědčení, že švédské jaderné elektrárny patří k vůbec nejbezpečnějším na světě.

Při pokračujících problémech se ale situace podle některých komentátorů může znovu změnit a debata myšlenky na likvidaci by v zemi Tří korunek znovu mohla nabrat na otáčkách.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist