Německo marně hledá počítačové odborníky

Podle informací oborového svazu Bitkom by přitom 63 procent německých podniků letos chtělo vzhledem ke konjunktuře zaměstnat nové lidi.

"Přistěhovalecký zákon pouze brání přistěhovalectví," kritizuje šéf Bitkomu Willi Berchtold legislativu z roku 2005. Odborníci totiž mají zatím do Německa přístup jen tehdy, když dostanou od zaměstnávajících firem příslib na minimální roční příjem 84.000 eur (2,4 milionu korun). To je překážka, kterou sotva překonají zejména mladí a začínající pracovníci. Pokusy o snížení této hranice zatím ztroskotávaly na vládě.

Bitkom žádá, aby se stanovený minimální příjem snížil na polovinu. Domáhá se pro přistěhovalce bodového systému, podle něhož by mohli v zemi zůstat ti, kdo splní kritéria kvalifikace, věku a jazykových znalostí. Německo o něm počátkem desetiletí uvažovalo, ale vzhledem k tehdejší vysoké nezaměstnanosti k němu nakonec nepřistoupilo.

Problém nevyřešil ani program udělování takzvaných zelených karet, který v letech 2000 až 2004 uplatňovala tehdejší vláda Gerharda Schrödera. Otevřela cestu do Německa až 20.000 počítačovým expertům; nakonec ji dostalo přes 13.000 lidí, z toho 352 z Česka a 450 ze Slovenska. Nejvíce - téměř 4000 - bylo Indů.

Program přesto provázely problémy, jako pětileté omezení pobytu a přísliby nepříliš vysokých platů v poměru k vysokým daním a jiným dávkám.
Například předloni, kdy už úprava se zelenými kartami neplatila, se v Německu natrvalo usadilo jen asi 900 špičkových expertů. V dobách platnosti jen do počítačového a telekomunikačního odvětví přicházelo v průměru 2300 odborníků ročně.

Poté, co se v roce 2004 rozšířila Evropská unie o země střední a východní Evropy, se navíc Německo zařadilo mezi země, které neotevřely svůj trh pro pracovní síly z nových států. Berlín loni toto restriktivní opatření prodloužil o další tři roky. Odůvodnil to zejména vysokou, zhruba desetiprocentní nezaměstnaností.