Podpora 446 milionů korun, za něž před vstupem Česka do EU vysadilo asi 950 vinařů celkem 2517 hektarů nových vinic, by se přeměnila na nevratnou dotaci, řekl dnes v Brně ředitel fondu Jaroslav Machovec.

Čeští vinaři před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Mohli přitom čerpat buď nevratnou dotaci od státu, nebo podporu z Vinařského fondu. Tomu ale podle tehdejších podmínek financování fondu musejí od roku 2009 začít polovinu sumy splácet.

"Termín splátek, které mají trvat dalších 15 let, se proto nezadržitelně blíží. Splácení poloviny částky, tedy asi 224 milionů korun, by část vinařů velmi znevýhodnila a zhoršila jejich konkurenceschopnost. Věřím, že v průběhu dalších 15 let tyto peníze ve státním rozpočtu chybět nebudou," řekl Machovec.

O zákonu, který by vinařům odpustil splácení podpor, jednali dnes v Brně zástupci vinařů se stínovým ministrem zemědělství za ČSSD Michalem Haškem. Podporu mají podle svého vyjádření slíbenou také u ministra zemědělství Petra Gandaloviče.

"Myslím, že takový návrh je čistě profesní a nepolitický a že si podporu ve sněmovně získá," řekl dnes novinářům Hašek. Na konci 90. let zaujímaly vinice v Česku zhruba 11.500 hektarů. Vloni už ale kolem 19.000, z nichž většina patří do vinařské oblasti Morava.

Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně během několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně. I tak ale produkce pokrývá jen polovinu poptávky.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.