Manželé a společné zdanění
Devětadvacetiletý zaměstnanec s manželkou v domácnosti pečující o dvě děti má hrubý měsíční příjem 28 tisíc. Manželka žádné vlastní (zdanitelné) příjmy nemá. Rozhodli se uplatnit společné zdanění. Postupují tak, že daňové základy (řádek 507 přílohy č. 5 k daňovému přiznání) sečtou a tuto sumu sníží o souhrn nezdanitelných částek obou manželů (ř. 508 až 513 přílohy). Výsledný daňový základ rozdělí na polovinu a tuto částku vepíše každý z manželů na ř. 55 svého daňového přiznání. V tomto případě vzniká manželovi, který odvedl v průběhu roku na zálohách přes 20 tisíc korun, daňový bonus více než sedm tisíc, zatímco manželce daňová povinnost přes devět tisíc korun. Aby manželka neplatila peníze, které finanční úřad obratem poukáže manželovi, vyplní manžel žádost o vrácení přeplatku na úhradu daňové povinnosti manželky. Žádost je na konci str. 4 daňového přiznání.
Podnikatel zaměstnávající zdravotně postižené
V truhlářské dílně podnikatel zaměstnává dva zdravotně postižené pracovníky. Děti nemá a manželka je zaměstnaná na úřadě. Podnikatel může kromě základní slevy na dani (7 200 korun) čerpat slevu také za zaměstnance se zdravotním pojištěním. Ta činí 18 tisíc korun za každého z nich, v případě těžšího zdravotního postižení je sleva 60 tisíc. Pokud by ale podnikatel byl ve ztrátě, těmito slevami se ztráta dále neprohlubuje, prostě jen nejde využít, protože není od čeho odečítat. V loňském roce měl podnikatel tržby 1,8 milionu korun a náklady 1,4 milionu. Z daňového základu odečetl dar zvířecímu útulku v hodnotě pět tisíc a roční úhradu svého životního pojištění 12 tisíc korun. Kromě slevy na zaměstnance se zdravotním pojištěním podnikatel uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Díky tomu nemá žádnou daňovou povinnost, naopak dostane od finančního úřadu přes 2,5 tisíce korun jako daňový bonus.
Podnikatelka, která si pořídila registrační pokladnu
Podnikatelka v maloobchodě středního věku měla příjmy 1,2 milionu a náklady 700 tisíc. V případě zdravotního pojištění tedy bude odvádět pojistné z maximálního vyměřovacího základu 486 000 a roční výše pojistného bude 65 610 korun. V případě sociálních odvodů horní limit neplatí a podnikatelka zaplatí 29,6 % z poloviny zisku, ať je jakkoli vysoký (pokud se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění, pak dalších 4,4 %). Ze základu daně si podnikatelka odečetla dar ve výši 30 000 věnovaný fotbalovému klubu, kde hraje její syn, a 12 000 zaplacené životní pojistky. Vzhledem k tomu, že zahájila provoz na registrační pokladně do 30. června 2006 podle zákona o registračních pokladnách, tak si může uplatnit jako slevu na dani z příjmů polovinu pořizovací ceny pokladny (nejvýše však 8000 korun). Kromě této a základní slevy (7200 korun) žádné další slevy na dani neuplatňuje.
Podnikatelka, která si uplatňuje minulou ztrátu
Rozvedená podnikatelka se dvěma nezletilými dětmi ve vlastní péči měla v loňském roce příjmy 720 tisíc a náklady 550 tisíc korun. To tvoří dostatečně vysoký základ pro odčitatelné položky (při minimálním základu daně nelze odčitatelné položky uplatnit). Před dvěma lety vykázala daňovou ztrátu 120 tisíc korun. Z ní uplatnila v minulém daňovém přiznání 20 tisíc. Otázka zní, kolik by měla uplatnit ze zbylé minulé daňové ztráty v tomto přiznání tak, aby nepřišla o daňová zvýhodnění. Jednoduchým propočtem lze zjistit, že se jedná o částku 73 300 korun. Pokud si od daňového základu odečte právě tuto částku, pak bude mít nulovou daňovou povinnost a ještě získá daňový bonus 12 tisíc na dvě děti. Výši ztráty, která se odečítá od daňového základu, by bylo nutné korigovat (snížit) v případě, že by podnikatelka měla další nezdanitelné, odčitatelné částky či daňové slevy a zvýhodnění.
Podnikatelka ve ztrátě
Dvaačtyřicetiletá rozvedená žena se dvěma dětmi ve vlastní péči se živí jako finanční poradkyně. Prodává pojistky, spoření, správu investic a podobně.
Vede účetnictví a vlivem nepeněžních nákladů (odpisy vybavení kanceláře, náhrady za použití automobilu apod.) se dostala do ztráty, která činí 30 tisíc korun. Sociální a zdravotní odvody hradí z minimálních vyměřovacích základů. Platí si sice penzijní připojištění, ale o tyto platby nelze zvýšit ztrátu podnikání.
Vztahuje se na ni ustanovení o minimálním základu daně. Od toho si již může odečíst slevy na dani a uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Vykázanou ztrátu si bude moci uplatnit proti zisku v následujících pěti letech, pokud se na ni opět nebude vztahovat ustanovení o minimální dani. V příkladu podnikatelka daň platit nebude, naopak získá pětitisícový daňový bonus.
Úspěšný podnikatel
Pětatřicetiletý muž s manželkou v domácnosti a s jedním dítětem se živí jako poradce. Je takzvanou osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Za loňský rok vydělával 60 tisíc korun měsíčně, celkem 720 tisíc korun za rok. Výdaje uplatňuje procentem z příjmů, což vyznačí křížkem v příslušné rubrice v příloze č. 1 k daňovému přiznání. Jeho manželka je v domácnosti, vychovává dítě a s podnikáním mu pomáhá. Zákon umožňuje rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby, pokud v tomto případě na manželku nepřipadne více než polovina zisku. Na rozdíl od společného zdanění se z manželky v podstatě také stala podnikatelka, která musí podávat nejen vlastní daňové přiznání, ale má další povinnosti k systému sociálního a zdravotního pojištění včetně placení záloh. Sociální a zdravotní odvody manželky jsou proto v příkladu vypočteny z minimálních vyměřovacích základů pro OSVČ.
Zaměstnanec, který si přivydělává
Padesátiletý zaměstnanec s manželkou s vlastními příjmy a dospělými syny, kteří bydlí jinde, přijal nabídku na večerní podomní prodej vánočního zboží v posledních čtyřech měsících roku. V zaměstnání má hrubou průměrnou mzdu 21 tisíc korun a obchodem získal tržby 40 tisíc a vykázal náklady 26 tisíc. Zisk má tedy 14 tisíc. Zdravotní a sociální pojištění za příjmy v zaměstnání mu strhává zaměstnavatel. Ze zisku z podnikání odvede zdravotní pojištění, sociální odvody nikoli, protože nedosáhl zisku vyššího než 4 x 3767 Kč = 15 068 Kč. Bydlí v nájemním bytě a platí si na důchod penzijní připojištění ve výši 3000 korun ročně a 500 korun činí příspěvky odborům. Další možností snížení daňového základu by byl například dar až do výše 23 tisíc korun, sjednání životního pojištění nebo pořízení bytu nebo domu na hypotéku (musel by prokázat, že v nemovitosti skutečně bydlí).
Zaměstnanec, který vypověděl životní pojistku
Šestadvacetiletý zaměstnanec s jedním dítětem má měsíční mzdu 18 tisíc korun. Manželka rovněž pracuje a má podobné příjmy jako poplatník, takže se jim nevyplatí společné zdanění. V minulosti si zaměstnanec platil kapitálovou životní pojistku ve výši 500 korun měsíčně, tedy šest tisíc ročně. O zaplacené pojistné si ve třech předchozích letech snížil daňový základ. V loňském roce pojistku vypověděl a nechal si vyplatit odbytné (spořící složku pojištění). Podle zákona musí "dodanit" dříve uplatněné daňové výhody pojištění, a sice jako takzvané ostatní příjmy. Musí podat samostatné daňové přiznání a vyplnit přílohu č. 2, její druhou část. Uvede druh příjmu (vypovězení pojistky) a částku (18 tisíc). K těmto příjmům nejsou žádné náklady, takže celá částka tvoří dílčí základ daně. Od celkového základu daně je možné pochopitelně odečíst nezdanitelné částky (včetně například nové pojistky).
Zaměstnanec pronajímající byt
Mladý svobodný úředník s hrubou měsíční mzdou 19 tisíc pronajímá za šest tisíc měsíčně byt, který zdědil po babičce. Jeho celkové roční příjmy jsou tedy 300 tisíc. Výdaje k příjmům z pronájmu uplatňuje procentem (30 %) v příloze č. 2 k daňovému přiznání. Z příjmů z pronájmu se neplatí sociální odvody (pronajímatelé se nepovažují za samostatně výdělečné osoby) ani zdravotní odvody (pronajímatel je tzv. osobou bez zdanitelných příjmů). Jedinou položkou, která mu snižuje daňovou povinnost, je penzijní připojištění ve výši 250 korun měsíčně. S pomocí příjmů z pronájmu dosahuje čistého příjmu něco přes 18 tisíc korun. Mladému muži by daňovou povinnost dále mohl snížit dar na dobročinné účely až do výše téměř 25 tisíc korun, úroky z hypotéky, životní pojištění či odborové příspěvky. Vzhledem k tomu, že zatím nemá děti, nemůže využít ani daňového zvýhodnění.
