- Protikorupční policie obnovila vyšetřování kauzy související s nákupem švédských stíhacích letounů Gripen. Ve věci se objevila nová fakta, doposud neznámá a neprověřená, nová tvrzení zainteresovaných osob, sdělila mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Alena Vokráčková. Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka armádu nikdo z vyšetřovatelů zatím nekontaktoval. Aféru spojenou s údajnou korupcí kolem gripenů začalo vyšetřovat také Švédsko.


Podle reportáže švédské televize z minulého týdne provázely nevyjasněné platby a případy miliardové korupce jak původní jednání o prodeji 24 stíhaček Gripen do České republiky, tak následný pronájem čtrnácti těchto strojů české armádě.


V době jednání o gripenech byl s korupční nabídkou údajně osloven tehdejší senátor ODA Michael Žantovský. Nynější velvyslanec v Izraeli podal trestní oznámení pro podezření z úplatkářství, policie však případ v roce 2003 odložila, protože se nepodařilo zjistit pachatele.
Protikorupční policie se ale o případ nadále zajímala. Spolupracuje s britskými orgány činnými v trestním řízení i se švédskými novináři, uvedla dnes Vokráčková. Čírtek zdůraznil, že nikdo z vyšetřovatelů zatím armádu kvůli gripenům neoslovil. "Pokud se tak stane, budeme se tím seriózně zabývat," řekl Čírtek.


Vrchní švédský státní zástupce Christer van der Kwast dnes v tiskovém prohlášení oznámil, že se rozhodl zahájit vyšetřování. Podezření se týká jednání o prodeji a pozdějším pronájmu gripenů letectvu armády České republiky. Od počátku února již přitom švédští vyšetřovatelé spolupracují na stejném případu se svými britskými kolegy. Van der Kwast zároveň uvažuje o tom, že podobné vyšetřování zahájí i v případě prodeje gripenů do Jihoafrické republiky.


Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nakonec nová vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.


Česko ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
Čírtek připomněl, že ve druhém kole si Česko pronajalo letouny přímo od Švédska. "Tato věc nebyla řešena se žádnou soukromou firmou," uvedl. Podle něj již ve druhém kole nebyl čas organizovat tendr, protože životnost ruských strojů končila a bylo potřeba chránit český vzdušný prostor.


Klíčovou osobou uplácení v České republice byl podle anonymního zdroje švédské televize údajně šéf české kampaně stíhaček Gripen Angličan Steve Mead, který toto obvinění už dříve popřel. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý řekl, že se ohledně nákupu gripenů setkal s několika lobbisty. Mezi nimi byl právě Mead.


Šedivý však vyloučil, že by se v případě gripenů setkal s korupcí, lobbisté ho pouze přesvědčovali o kvalitě letounů. Při setkání s Meadem a dalšími lobbisty mu však přišlo přehnané a netaktické, jakou chválu o letounech slýchával. "Nemusíte na každém jednání slyšet, jak je gripen perfektní," řekl Šedivý.


Za prostředníky byli podle švédské televize označeni také Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský ministr Otto Jelinek a spolumajitel společnosti Omnipol Richard Háva. Také oni obvinění popřeli.