Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, vyplňování formuláře daňového přiznání se zřejmě nevyhnete.
S ohledem na postupné změny a doplnění zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí České republiky v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, nový závazný tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) ... (pro rok 2006 vzor č. 13), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami.
Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Příloha č. 1 obsahuje údaje k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle § 9 zákona a z ostatních příjmů podle § 10 zákona. Příloha č. 3 obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období a z příjmů ze zdrojů v zahraničí. Uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí je pak obsahem Přílohy č. 4. Nejnovější Příloha č. 5 slouží pro výpočet společného základu daně manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze podat i elektronicky prostřednictvím aplikace EPO (elektronické podávání písemností) s přístupem na adrese http://adis.mfcr.cz/adis/jepo. EPO nabízí kromě nejnovějších (aktuálních) verzí tiskopisů interaktivní nápovědu pro každé formulářové pole i kompletního průvodce vyplnění formuláře včetně přehledu nejčastějších dotazů a rad. Podání přiznání lze uskutečnit jak prostřednictvím internetové sítě formou datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, tak i na disketě jako podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem, která ovšem navíc vyžaduje podání ověřující zprávy v písemné podobě (počítačová sestava vygenerovaná aplikací správci daně, tzv. e-tiskopis). I když je aplikace EPO určena pro elektronické podání písemností, po vyplnění písemnosti aplikace umožňuje stažení off-line verze, ve které lze bez trvalého připojení na internetovou síť zpracovat a vytisknout ve formátu PDF daňové přiznání ve formulářové podobě. V programu Adobe Acrobat Readeru pak lze písemnost prohlížet a tisknout. Celou proceduru zpracování a podání daňového přiznání lze tedy absolvovat bez návštěvy finančního úřadu, bez front a časových ztrát, bez poštovních poplatků a bez ohledu na úřední hodiny.
Kam se podává daňové přiznání? Daňové přiznání podává poplatník na finanční úřad, v jehož územním obvodu má v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Dále je možno daňové přiznání podat finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně zdržuje, tedy místa, v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Pokud nastane situace, kdy poplatník na území ČR nemá trvalé bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, pak podává přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1.
Ministerstvo financí předkládá od 1. 1. 2007 daňové veřejnosti jako jeden z nových vstřícných kroků vůči daňovým subjektům anglickou verzi tiskopisů daňových přiznání k daním z příjmů právnických i fyzických osob. Anglická verze tiskopisů je "metodickou pomůckou" pro daňové subjekty bez odpovídající úrovně znalosti úředního českého jazyka a zejména příslušné odborné terminologie. Kvůli jednoznačné a přehledné orientaci daňových subjektů jsou anglické tiskopisy graficky i obsahově shodné s jejich českou verzí. Tato pomůcka však nenahrazuje českou verzi tiskopisů, neboť daňové přiznání musí být vždy podáno podle zákona o správě daní a poplatků v úředním jazyce. Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy, v sekci Databáze daňových tiskopisů platných pro zdaňovací období 2006, Vzory všech tiskopisů pro zdaňovací období 2006. Dále je možno tyto tiskopisy nalézt také v anglické verzi výše uvedených internetových stránek v nabídce Tax forms, v sekci Taxes - forms, Personal Income Tax; Legal Entity Income Tax.
Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob? První skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem "obvykle se zdržují" zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech, do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia.
Daňové přiznání je povinen podat zejména:
- každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období roku 2006 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,
- každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona a současně i příjmy podle § 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2006 vyšší než 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního plátce (kromě příjmů, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění), pokud tento plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy,
- poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění podle § 35c zákona,
- poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok,
- poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti uplatnit společný základ daně manželů, neboť je to pro něj výhodnější, jestliže splňuje podmínky pro jeho uplatnění,
- právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka,
- nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván.
Daňové přiznání naopak není povinen podat:
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 zákona), pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona vyšší než 6000 Kč,
- poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona a uplatňuje odpočet úroků na bytové potřeby z hypotečního úvěru banky; nově od roku 2006 může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o zohlednění těchto úroků při ročním zúčtování,
- poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění.
Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?
- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - převážně mzdy a platy (§ 6),
- příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
- příjmy z kapitálového majetku - dividendy, úroky z vkladů na účtech, apod.(§ 8),
- příjmy z pronájmu - pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (§ 9),
- ostatní příjmy - příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích, atd. (§ 10).
V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v § 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozené. Při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených sem patří například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.
Kdy se podává daňové přiznání a platí daň? Obecně platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2006 do 2. dubna 2007. Pokud ale daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát či pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 2. července 2007. To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k zastupování daňového subjektu při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 2. dubna 2007. V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 2. dubna do 2. července 2007 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zanikne-li plná moc v této době jiným způsobem (např. vypovězením nebo zrušením), prodloužená lhůta zachována není.
Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud tento poplatník zemřel dříve než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do 6 měsíců ode dne jeho úmrtí. Další výjimkou, kdy se v souladu se zákonem podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je např. při prohlášení konkurzu podle § 38gb zákona. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2006 až do 31. října 2007.
Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Platit je nutno místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka, daňového dlužníka na příslušný účet finančního úřadu, nebo v hotovosti, a to buď daňovou složenkou nebo poštovní poukázkou, kterou lze vyzvednout na finančním úřadě nebo i platbou v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu (pro tuto formu platby však platí limit 500 000 Kč pro součet plateb na všechny druhy daně za jednoho poplatníka v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně). Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Je nutno pamatovat na to, že každá platba musí být řádně označena, tedy především kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň je možno uhradit i přeplatkem na jiné dani.
Daňová složenka je od 15. 3. 2006 novou službou pro platbu daní na České poště. Jde o složenky pro bezplatné zasílání plateb vybrané skupiny daní na účty finančních a celních úřadů prostřednictvím pošty. Po úhradě daňové povinnosti na kterékoliv pobočce České pošty řádně vyplněnou složenkou zůstává pravá část složenky uložena u České pošty a levou část si ponechá odesílatel jako doklad o platbě. Důležité je přesné vyplnění variabilního symbolu, kterým poplatník sděluje svoji totožnost. U fyzické osoby se jedná o rodné číslo bez mezer, pomlček nebo lomítek.
Nezaplacení daně včas vede od 1. 1. 2007 ze strany finančního úřadu k uplatnění úroku z prodlení. Novela zákona o správě daní a poplatků již rozlišuje mezi pojmy "penále" (sankce za nepřiznání daně) a "úrokem z prodlení" (sankce za nezaplacení daně). Nový § 37b zákona o správě daní a poplatků stanoví jako důsledek nepřiznání daně penále ve výši 20 % částky doměřené správcem daně. Pokud své pochybení zjistí poplatník sám a splní povinnost podat dodatečné daňové přiznání, tak mu povinnost platit penále nevzniká. Pokud poplatník daň nepřizná a neuhradí, resp. přizná, ale neuhradí, vzniká mu ode dne, kdy tak měl učinit, povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků v roční výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (tj. zhruba 16 % ročně oproti dosavadním 36,5 % ročně). Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
Sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) musí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Každá OSVČ, která alespoň po část roku (stačí 1 den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou OSSZ/PSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání. Za rok 2006 tedy do 30. dubna 2007. Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost doložit OSSZ/PSSZ nejpozději do 30. 4. 2007. Přehled za rok 2006 je pak povinna podat do 31. července 2007. Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2006 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Tyto OSVČ musí Přehled za rok 2006 podat do 31. července 2007. Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích, nebo přeplatek pojistného, který OSSZ/PSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ/PSSZ splatné závazky.
Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději s Přehledem za rok 2006, pokud tak již neučinila dříve. Potvrzení o výši příjmů ze zaměstnání je tedy nutné dokládat každý rok, tj. potvrzení o výši příjmů za rok 2006 je nutné doložit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2006. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen nejpozději v den podání Přehledu, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2006 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která:
- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2007,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2006 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona, tj. dosáhla rozhodné částky - za rok 2006 ve výši 45 200 Kč (případně snížené o 3767 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ).
Za OSVČ vykonávající v roce 2007 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje OSVČ, která:
- v roce 2006 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu 2006, tj. částky 90 840 Kč. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v roce 2006 a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány,
- má v roce 2007 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- má v roce 2007 nárok na rodičovský příspěvek nebo pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. až IV., - vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání,
- je nezaopatřeným dítětem (studium),
- je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Zdravotní pojištění. Každá OSVČ má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Je povinna do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, za rok 2006 do 10. 4. 2007, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nejpozději do 10. července 2007. Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled do 10. dubna 2007. Ve lhůtě do 8 dnů od podání přiznání (kdy bylo nebo mělo být podáno) je také splatný doplatek pojistného. Současně s přehledem je OSVČ povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání, a to buď potvrzením na 1. straně Přehledu, nebo potvrzením na zvláštním formuláři, případně potvrzenou kopií daňového přiznání (1. strana) nebo podacím lístkem o odeslání daňového přiznání na FÚ potvrzeným poštou. U elektronického podání daňového přiznání je možné přiložit kopii vytištěného "Opisu elektronického potvrzení podání", který se zobrazí po elektronickém odeslání daňového přiznání. OSVČ je povinna na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Za měsíce, ve kterých byla OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa.
S ohledem na postupné změny a doplnění zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí České republiky v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, nový závazný tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) ... (pro rok 2006 vzor č. 13), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami.
Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Příloha č. 1 obsahuje údaje k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle § 9 zákona a z ostatních příjmů podle § 10 zákona. Příloha č. 3 obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období a z příjmů ze zdrojů v zahraničí. Uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí je pak obsahem Přílohy č. 4. Nejnovější Příloha č. 5 slouží pro výpočet společného základu daně manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze podat i elektronicky prostřednictvím aplikace EPO (elektronické podávání písemností) s přístupem na adrese http://adis.mfcr.cz/adis/jepo. EPO nabízí kromě nejnovějších (aktuálních) verzí tiskopisů interaktivní nápovědu pro každé formulářové pole i kompletního průvodce vyplnění formuláře včetně přehledu nejčastějších dotazů a rad. Podání přiznání lze uskutečnit jak prostřednictvím internetové sítě formou datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, tak i na disketě jako podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem, která ovšem navíc vyžaduje podání ověřující zprávy v písemné podobě (počítačová sestava vygenerovaná aplikací správci daně, tzv. e-tiskopis). I když je aplikace EPO určena pro elektronické podání písemností, po vyplnění písemnosti aplikace umožňuje stažení off-line verze, ve které lze bez trvalého připojení na internetovou síť zpracovat a vytisknout ve formátu PDF daňové přiznání ve formulářové podobě. V programu Adobe Acrobat Readeru pak lze písemnost prohlížet a tisknout. Celou proceduru zpracování a podání daňového přiznání lze tedy absolvovat bez návštěvy finančního úřadu, bez front a časových ztrát, bez poštovních poplatků a bez ohledu na úřední hodiny.
Kam se podává daňové přiznání? Daňové přiznání podává poplatník na finanční úřad, v jehož územním obvodu má v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Dále je možno daňové přiznání podat finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně zdržuje, tedy místa, v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Pokud nastane situace, kdy poplatník na území ČR nemá trvalé bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, pak podává přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1.
Ministerstvo financí předkládá od 1. 1. 2007 daňové veřejnosti jako jeden z nových vstřícných kroků vůči daňovým subjektům anglickou verzi tiskopisů daňových přiznání k daním z příjmů právnických i fyzických osob. Anglická verze tiskopisů je "metodickou pomůckou" pro daňové subjekty bez odpovídající úrovně znalosti úředního českého jazyka a zejména příslušné odborné terminologie. Kvůli jednoznačné a přehledné orientaci daňových subjektů jsou anglické tiskopisy graficky i obsahově shodné s jejich českou verzí. Tato pomůcka však nenahrazuje českou verzi tiskopisů, neboť daňové přiznání musí být vždy podáno podle zákona o správě daní a poplatků v úředním jazyce. Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy, v sekci Databáze daňových tiskopisů platných pro zdaňovací období 2006, Vzory všech tiskopisů pro zdaňovací období 2006. Dále je možno tyto tiskopisy nalézt také v anglické verzi výše uvedených internetových stránek v nabídce Tax forms, v sekci Taxes - forms, Personal Income Tax; Legal Entity Income Tax.
Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob? První skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem "obvykle se zdržují" zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech, do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia.
Daňové přiznání je povinen podat zejména:
- každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období roku 2006 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,
- každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona a současně i příjmy podle § 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2006 vyšší než 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona,
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního plátce (kromě příjmů, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění), pokud tento plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy,
- poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění podle § 35c zákona,
- poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok,
- poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti uplatnit společný základ daně manželů, neboť je to pro něj výhodnější, jestliže splňuje podmínky pro jeho uplatnění,
- právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka,
- nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván.
Daňové přiznání naopak není povinen podat:
- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 zákona), pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona vyšší než 6000 Kč,
- poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona a uplatňuje odpočet úroků na bytové potřeby z hypotečního úvěru banky; nově od roku 2006 může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o zohlednění těchto úroků při ročním zúčtování,
- poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění.
Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?
- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - převážně mzdy a platy (§ 6),
- příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
- příjmy z kapitálového majetku - dividendy, úroky z vkladů na účtech, apod.(§ 8),
- příjmy z pronájmu - pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (§ 9),
- ostatní příjmy - příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích, atd. (§ 10).
V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v § 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozené. Při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených sem patří například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.
Kdy se podává daňové přiznání a platí daň? Obecně platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2006 do 2. dubna 2007. Pokud ale daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát či pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 2. července 2007. To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k zastupování daňového subjektu při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 2. dubna 2007. V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 2. dubna do 2. července 2007 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zanikne-li plná moc v této době jiným způsobem (např. vypovězením nebo zrušením), prodloužená lhůta zachována není.
Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud tento poplatník zemřel dříve než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do 6 měsíců ode dne jeho úmrtí. Další výjimkou, kdy se v souladu se zákonem podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je např. při prohlášení konkurzu podle § 38gb zákona. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2006 až do 31. října 2007.
Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Platit je nutno místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka, daňového dlužníka na příslušný účet finančního úřadu, nebo v hotovosti, a to buď daňovou složenkou nebo poštovní poukázkou, kterou lze vyzvednout na finančním úřadě nebo i platbou v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu (pro tuto formu platby však platí limit 500 000 Kč pro součet plateb na všechny druhy daně za jednoho poplatníka v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně). Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Je nutno pamatovat na to, že každá platba musí být řádně označena, tedy především kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň je možno uhradit i přeplatkem na jiné dani.
Daňová složenka je od 15. 3. 2006 novou službou pro platbu daní na České poště. Jde o složenky pro bezplatné zasílání plateb vybrané skupiny daní na účty finančních a celních úřadů prostřednictvím pošty. Po úhradě daňové povinnosti na kterékoliv pobočce České pošty řádně vyplněnou složenkou zůstává pravá část složenky uložena u České pošty a levou část si ponechá odesílatel jako doklad o platbě. Důležité je přesné vyplnění variabilního symbolu, kterým poplatník sděluje svoji totožnost. U fyzické osoby se jedná o rodné číslo bez mezer, pomlček nebo lomítek.
Nezaplacení daně včas vede od 1. 1. 2007 ze strany finančního úřadu k uplatnění úroku z prodlení. Novela zákona o správě daní a poplatků již rozlišuje mezi pojmy "penále" (sankce za nepřiznání daně) a "úrokem z prodlení" (sankce za nezaplacení daně). Nový § 37b zákona o správě daní a poplatků stanoví jako důsledek nepřiznání daně penále ve výši 20 % částky doměřené správcem daně. Pokud své pochybení zjistí poplatník sám a splní povinnost podat dodatečné daňové přiznání, tak mu povinnost platit penále nevzniká. Pokud poplatník daň nepřizná a neuhradí, resp. přizná, ale neuhradí, vzniká mu ode dne, kdy tak měl učinit, povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků v roční výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (tj. zhruba 16 % ročně oproti dosavadním 36,5 % ročně). Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
Sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) musí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Každá OSVČ, která alespoň po část roku (stačí 1 den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou OSSZ/PSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání. Za rok 2006 tedy do 30. dubna 2007. Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost doložit OSSZ/PSSZ nejpozději do 30. 4. 2007. Přehled za rok 2006 je pak povinna podat do 31. července 2007. Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2006 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Tyto OSVČ musí Přehled za rok 2006 podat do 31. července 2007. Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích, nebo přeplatek pojistného, který OSSZ/PSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ/PSSZ splatné závazky.
Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději s Přehledem za rok 2006, pokud tak již neučinila dříve. Potvrzení o výši příjmů ze zaměstnání je tedy nutné dokládat každý rok, tj. potvrzení o výši příjmů za rok 2006 je nutné doložit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2006. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen nejpozději v den podání Přehledu, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2006 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která:
- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2007,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2006 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona, tj. dosáhla rozhodné částky - za rok 2006 ve výši 45 200 Kč (případně snížené o 3767 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ).
Za OSVČ vykonávající v roce 2007 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje OSVČ, která:
- v roce 2006 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu 2006, tj. částky 90 840 Kč. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v roce 2006 a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány,
- má v roce 2007 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- má v roce 2007 nárok na rodičovský příspěvek nebo pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. až IV., - vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání,
- je nezaopatřeným dítětem (studium),
- je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.
Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Zdravotní pojištění. Každá OSVČ má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Je povinna do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, za rok 2006 do 10. 4. 2007, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nejpozději do 10. července 2007. Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled do 10. dubna 2007. Ve lhůtě do 8 dnů od podání přiznání (kdy bylo nebo mělo být podáno) je také splatný doplatek pojistného. Současně s přehledem je OSVČ povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání, a to buď potvrzením na 1. straně Přehledu, nebo potvrzením na zvláštním formuláři, případně potvrzenou kopií daňového přiznání (1. strana) nebo podacím lístkem o odeslání daňového přiznání na FÚ potvrzeným poštou. U elektronického podání daňového přiznání je možné přiložit kopii vytištěného "Opisu elektronického potvrzení podání", který se zobrazí po elektronickém odeslání daňového přiznání. OSVČ je povinna na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Za měsíce, ve kterých byla OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa.
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
